Do Německa letos dorazí skoro dvakrát více migrantů, než čekala vláda
„Mnozí tito lidé zde zůstanou. Měli bychom je přijmout a integrovat. Mnoho žadatelů o azyl však nemá žádnou perspektivu, že by zde mohli zůstat, a budou muset naši zemi opustit,“ řekl de Maiziére. Počet osob, kterým Německo udělí azyl, neupřesnil. Zdůraznil však, že každý žadatel má právo na spravedlivé posouzení svého případu a nikdo ho nesmí napadat jen proto, že o azyl požádal.
Největší podíl běženců letos do Německa přichází ze Sýrie. Podle ministerstva vnitra tvoří Syřané 22,3 procenta všech žadatelů o azyl. Na druhém místě jsou Albánci, kteří tvoří 17,8 procenta žadatelů. Německá vláda přitom už delší dobu upozorňuje, že obyvatelé balkánských zemí mají téměř nulovou šanci, že budou moct v zemi zůstat.
Současný příliv běženců výrazně překonává zatím největší uprchlickou vlnu, s níž se muselo Německo vypořádat. Ta přišla v roce 1992 v době válek v bývalé Jugoslávii a o azyl tehdy v Německu žádalo zhruba 440 tisíc lidí.
Německá vláda v reakci na tehdejší vysoký počet uprchlíků upravila ústavu a omezila právo na azyl, který nově už nemohli získat obyvatelé států, jež Německo označilo za bezpečné země původu. Následně se počet žadatelů o azyl prudce snížil.
Současný příliv uprchlíků zatěžuje německé úřady, které řeší žádosti o azyl, i spolkové země, které zajišťují a financují ubytování pro běžence. V souvislosti s imigrační vlnou také vzniká napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, objevují se i snahy běžence zastrašovat.
Německá kontrarozvědka rovněž upozorňuje, že tématu běženců stále častěji zneužívají i krajně pravicová uskupení, aby šířila nenávist proti cizincům. Kontrarozvědka varovala, že hrozí eskalace extremistického násilí, fyzické útoky by kromě ubytoven pro běžence mohly mířit i proti jednotlivým lidem.
