Loni prezident ECB Mario Draghi přislíbil neomezené nákupy dluhopisů ohrožených zemí, pokud to bude třeba. K překvapení většiny odborníků investory uklidnila jen tato slovní intervence. Přirozeným následkem byly i obnovené investice do zemí zmítajících se v krizích.
Objem čistého přílivu kapitálu v posledních čtyřech měsících roku 2012 se rovná devíti procentům HDP Portugalska, Itálie, Irska, Řecka a Španělska dohromady za uvedené čtyři měsíce. Přítok kapitálu tak přesvědčil představitele ECB, že krize eurozóny skončila. Draghi již na lednovém zasedání hovořil o pozitivním výhledu pro sedmnáctičlennou eurozónu.
Nicméně příliv kapitálu do zemí PIIGS v závěru roku zůstává ve srovnání s masivním odlivem v prvních dvou třetinách loňského roku nízký. ECB se nicméně podařilo zvrátit negativní trend. Podle propočtů ING ze zemí PIIGS odteklo v prvních osmi měsících loňska 406 miliard eur. Šlo zhruba o 20 procent ekonomického výstupu uvedených pěti zemí v daném období. V roce 2011 z těchto zemí zmizelo 300 miliard eur.
„Stále je před námi spousta práce, ale určitě jde o zásadní zvrat trendu v odlivu soukromého kapitálu z krizí postižených zemí,“ citovala agentura Bloomberg Martina van Vlieta, ekonoma ING. „Když se podíváme, kolik prostředků z těchto zemí zmizelo v prvních osmi měsících loňského roku, je to děsivé. Důvěra se těžce získává a lehce ztrácí,“ dodal van Vliet.
Z rostoucí poptávky investorů po aktivech eurozóny se mohou radovat Španělsko a Itálie, kterým klesly úroky vládních dluhopisů. Zvedá se také primární trh korporátních dluhopisů firem z eurozóny, nálada je ale jiná ve srovnání se začátkem roku 2012, kdy ECB zaplavila trh jedním bilionem eur levných tříletých úvěrů. „Současná rallye není způsobená bezplatnými penězi centrální banky, je za tím rostoucí důvěra v eurozónu a kupujícími jsou především neevropští investoři,“ podotýká Carl Norrey z londýnské JP Morgan.
Někdo musí říct: A dost, krize už není!
