Soud ve svém verdiktu uvedl, že některé „principy nejsou zcela v souladu s příslušnými ústavními standardy“. Sporné části se týkají posílení práv Společenství srbských obcí, které sdružuje regiony, kde většinu tvoří kosovští Srbové. Proti větším pravomocem pro Srby v Kosovu ostře vystupují kosovští nacionalisté, kteří dohodu označili za ohrožení územní celistvosti někdejší jihosrbské provincie. Priština na Srbsku v roce 2008 vyhlásila nezávislost, kterou Bělehrad odmítá uznat.
Představitelé kosovské vlády k verdiktu prozatím řekli, že sporné části dohody bude zřejmě nutné znovu vyjednat a že je obtížné předpovědět, jak Srbsko zareaguje. To již v listopadu na pozastavení účinnosti dohody pobouřeně oznámilo, že je to úder proti dialogu mezi Prištinou a Bělehradem.
Kosovská prezidentka Atifete Jahjagaová se pod tlakem opozičních protestů obrátila na ústavní soud s žádostí o stanovisko k tomu, zda dohoda porušuje ústavu. Nyní vyzvala vládní i opoziční strany, aby rozhodnutí respektovaly a využily tuto příležitost k obnovení politického dialogu a k normalizaci vnitropolitického stavu země.
