Roční embargo se vztahuje na hovězí, vepřové a drůbeží maso, ryby a mořské plody, ovoce, zeleninu, mléko a mléčné výrobky. Týká se importu zboží do Ruska z Evropské unie, ze Spojených států, Austrálie, Kanady a Norska. Kreml svými sankcemi reagoval na postihy, které vůči Rusku uvalily západní země.
Polsko si stěžuje
Pro polské farmáře bude embargo Moskvy velmi bolestivé. Ministr zemědělství Marek Sawicki už proto oznámil, že na Rusko podá stížnost u Světové obchodní organizace (WTO).
„Jsme toho názoru, že Rusko embargem namířeným proti Polsku a EU porušilo mezinárodní právo,“ řekl ministr. Sawicki už od minulého týdne, kdy Rusko zakázalo dovoz polského ovoce a zeleniny, vede s Evropskou komisí jednání o finančním odškodnění.
Itálie přijde o stovky milionů
Ztrát v řádu stovek milionů eur pro zemědělský sektor se obávají italští ekonomové a politici. „Rozhodnutí ruské vlády bude znamenat omezení našeho exportu do Ruska asi o 25 procent,“ odhadl ředitel úřadu pro zahraniční obchod (ICE) Riccardo Monti.
Aktuálně se ruské embargo týká zboží v hodnotě 183 milionů eur. Podle statistického úřadu Istat vyvezla v roce 2013 Itálie do Ruska zemědělské produkty v hodnotě 700 milionů eur, celkový export do Ruska měl hodnotu přes deset miliard eur.
| Zakázané zboží z dekretu premiéra Medveděva |
|---|
| - Maso velkého rohatého skotu, čerstvé nebo chlazené; - Maso velkého rohatého skotu mražené; - Vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené; - Maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené; - Maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené; - Ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí; - Mléko a mléčná produkce; - Zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody; - Ovoce a ořechy; - Salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě; - Mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků. |
Řecko chce exportní plán B
Ruské sankce také těžce dopadly na pěstitele ovoce a zeleniny na severu Řecka, kteří by mohli přijít až o 178 milionů eur. Ztráty očekává také rybářské odvětví a výrobci jogurtů a sýra feta.
Podle sdružení řeckých exportérů by se měl urychleně připravit plán B, který by výrobky nasměroval na jiné trhy. Celkový řecký potravinářský vývoz do Ruska loni dosáhl 406 milionů eur.
Španělsko žádá kompenzace
Další jihoevropská země, Španělsko, je na tom podobně jako Řecko, stěžují si tam hlavně pěstitelé citrusů, rajčat, paprik a další zeleniny. Export produktů, jichž se ruské sankce týkají, loni dosáhl 400 milionů eur. Zástupci zemědělců proto požadují kompenzace od EU.
Lotyšsko a Litva
Lotyšská premiérka Laimdota Straujumaová vyzvala občany, aby podpořili domácí výrobu, kupovali hlavně místní mléčné produkty a ryby, a pomohli tak exportérům. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová Rusko kritizovala jako „zcela nespolehlivého a nevypočitatelného obchodního partnera“. Ministr hospodářství Evaldas Gustas odhadl, že sankce mohou Litvu stát až 0,2 procentního bodu HDP.
Německo: dopad je nejasný
Němečtí podnikatelé a zemědělci také musejí počítat se ztrátami, přesný dopad ruských sankcí je ale nejasný. Rusko dováželo z Německa hlavně zpracované potraviny, naopak ovoce a zelenina nebo drůbeží a hovězí maso tvoří pouze zanedbatelnou část německého exportu do Ruska.
Česká niva už do Ruska nedorazila
Vývoz českého zemědělského a potravinářského zboží do Ruska loni dosáhl hodnoty okolo 2,4 miliardy korun. Ministr zemědělství Marian Jurečka ale kromě propadu tržeb varuje před dopady, které může mít přetlak zboží na unijním trhu a následný pokles výkupních cen vybraných komodit.
Rusko je důležitým trhem i pro české výrobce mléčných produktů. Jihočeská Madeta hlásí, že na ni sankce dopadnou velice tvrdě. Ruští celníci už prý vrátili od hranic kamiony se sýrem Niva od Madety, který je v Rusku velmi. Měsíčně ho tam Madeta vyveze 60 tun a jeho export dosud rychle rostl.
