Egypt se nezklidnil ani po dvou letech

Egypt

Egypt Zdroj: reuters

Dva roky po zahájení povstání proti režimu někdejšího prezidenta Husního Mubaraka je Egypt politicky rozdělený, jeho ekonomika je v krizi, pouliční protesty pokračují. „Neviděli jsme vůbec nic. Ani svobodu, ani sociální spravedlnost nebo nějaké řešení nezaměstnanosti či nějaké investice. Naopak, hospodářství zkolabovalo,“ shrnul vývoj v zemi pro BBC jeden z demonstrantů žádajících odchod současné hlavy státy Muhammada Mursího.

Vyjádřit svou nespokojenost s islamistickým prezidentem, který podle nich zradil revoluci, přišli v pátek u příležitosti dvouletého výročí začátku Mubarakova konce tisíce lidí. O víkendu se zase protestovalo proti rozsudkům smrti nad 21 lidmi v souvislosti s loňským fotbalovým násilím. Při střetech s policií zemřely během demonstrací desítky lidí. Vedení země zvažuje vyhlášení výjimečného stavu.

„Toto bude nová revoluční vlna, jež ukáže Muslimskému bratrstvu, že není samo. Existují další síly, které se mu mohou postavit,“ řekl Reuters Ahmad Mahír, zakladatel Hnutí 6. dubna, snažícího se organizovat odpor za pomoci sociálních sítí.
Příčinou nespokojenosti není pouze nová ústava, která podle liberálních a levicových kritiků neodráží zájmy všech Egypťanů a nechává Mursímu příliš mnoho pravomocí. Hodně obyčejných lidí je frustrováno špatnými životními podmínkami. Egyptská libra je slabá, ceny dovezeného – často základního – zboží rostou a devizové rezervy se tenčí.

„Problémem je, že naši klienti se bojí dávat nám zakázky. Děláme byznys s velkými zahraničními společnostmi, ale ony už nemají důvěru v naši zem,“ vysvětlil Deutsche Welle jednu z příčin slábnoucích zásob dolarů a eur majitel textilní továrny Wahíd Mardenly. Vše podle něj navíc komplikují neustálé výpadky elektřiny, které mu brání dodat objednané zboží včas. Někteří jeho zákazníci proto dali přednost Bangladéši a Maroku.

Země se snaží zajistit si pomoc od Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a bohatých států v Perském zálivu. Systémové kroky k nápravě hospodářských potíží ale kvůli politické nestabilitě váznou. Prezident v prosinci odložil reformy, jež mají mimo jiné prostřednictvím růstu daní snížit rozpočtový deficit. Muslimské bratrstvo se místo celkového řešení situace snaží před blížícími parlamentními volbami získat hlasy nejchudších voličů populistickými opatřeními. Slíbilo, že za pomoci dobrovolníků opraví dva tisíce škol, vysází stromy, dodá potřebným zdravotnickou pomoc a otevře charitativní trh, na kterém se bude prodávat cenově dostupné zboží.

Turistické statistiky naznačují mírné zlepšení alespoň v tomto důležitém sektoru. Podle nich loni stoupl počet návštěvníků o 17 procent a příjmy z nich o 13 procent. Návrat k předrevolučním číslům je ale zatím v nedohlednu.