EK: Řecko by mělo lépe identifikovat a registrovat migranty

uprchlícky tábor v Řecku

uprchlícky tábor v Řecku Zdroj: ctk

Řecko by mělo výrazně zlepšit způsob, jakým identifikuje a registruje migranty na svém území. Po celé délce své námořní hranice s Tureckem by měly Atény nasadit lodě, helikoptéry i dostatečný počet hlídek přímo na ostrovech, kam stále připlouvají stovky uprchlíků. Plyne to z doporučení, které dnes zemím EU předložila Evropská komise poté, co přijala zprávu, která shledala vážné nedostatky v tom, jak Řecko chrání vnější hranici schengenského prostoru.

Takzvané schengenské hodnocení bylo vypracováno na základě předem neohlášených inspekcí na řeckých ostrovech loni v listopadu. Komise zprávu dnes přijala poté, co její znění projednali zástupci zemí schengenského prostoru volného pohybu.

Atény s vyzněním dokumentu nesouhlasí a řečtí činitelé v médiích uvádějí, že od konce loňského roku se už situace výrazně zlepšila. Řecký ministr obrany Panos Kammenos dnes nicméně slíbil, že pět plánovaných hotspotů - stanovišť pro registraci uprchlíků - a dva utečenecké tábory u Atén a Soluně budou v plném provozu do 15. února. Země tak po unijní kritice zrychlila přípravy, kvůli kterým zmobilizovala část armády. Střediska vznikají v bývalých či stávajících zařízeních, která patří ozbrojeným silám.

„Doporučení žádají okamžitý start návratových procedur u těch nelegálních migrantů, kteří nepožádali o azyl a nemají nárok na mezinárodní ochranu,“ řekl dnes novinářům místopředseda komise Valdis Dombrovskis.

Řecko také bude muset zajistit dostatečný počet personálu i technického vybavení, včetně zařízení ke snímání otisků prstů tak, aby bylo možné migranty identifikovat a účinně srovnávat jejich údaje s evropskými i národními databázemi. Zlepšit se má ostatně celé vybavení a infrastruktura řeckých přijímacích center a hraničních přechodů.

Migranti na severu Řecka blokují jednu z hlavních silnic
Stovky uprchlíků, kteří uvízli v severní Řecku poté, co jim byl odmítnut průchod do Makedonie, zablokovali na protest hlavní silnici vedoucí k hranici. Podle agentury Reuters, která se odvolává na očité svědky, požadují běženci volný průchod přes řecko-makedonskou hranici.
Makedonské úřady pouštějí v posledních dnech do země pouze ty běžence, kteří splňují podmínky pro udělení azylu. Jedná se o lidi prchající před násilím a perzekucí z válečných zón, tedy Syřany, Iráčany a Afghánce. Občané ostatních zemí, především severoafrických, jsou označováni za ekonomické migranty.
Na řecké straně hranice se tak začaly hromadit tisíce migrantů, z nichž někteří se vracejí do táborů u Soluně nebo Atén, mnozí ale vyčkávají v naději, že se jim nakonec hraniční čáru překročit podaří.

V případě, že Řecko nebude reagovat dostatečně, bude moci Evropská komise státům EU navrhnout, aby podle článku 26 Schengenského hraničního kodexu částečně či zcela obnovily hraniční kontroly s prodlouženími nejdéle až na dva roky. Znamenat by to tedy mohlo i obnovu kontrol na všech hranicích členských zemí s Řeckem a faktický - byť dočasný - konec této země v schengenském prostoru.

Některé unijní státy, včetně Německa, už kontroly na vnitřních hranicích kvůli migrační vlně spustily podle jiného článku schengenského kodexu. Obnovit je ale podle těchto pravidel už od poloviny května nebude možné. Také tato situace je podle diplomatů jedním z důvodů, proč komise zvolila vůči Řecku nynější postup.