K tomuto závěru došli bývalý ministr financí Mirosław Gronicki a šéf polské obchodní rady Janusz Jankowiak v téměř stostránkové expertize, kterou vypracovali pro konfederaci zaměstnavatelů Lewiatan. Podle jejich propočtů, jež prezentovali v deníku Rzeczpospolita, by bez fondu OFE byl výkon ekonomiky v roce 2012 o sedm procent nižší, růst HDP o 0,7 procentního bodu pomalejší a míra nezaměstnanosti o 2,2 procentního bodu vyšší.
Lépe by se však dařilo veřejným financím. Ty jsou nyní zatíženy převody plateb úřadu sociálního pojištění (ZUS) na OFE a takto vzniklou mezeru ve vládním rozpočtu je třeba zacelit. Ale rovněž platí, že bez OFE by deficit v době finanční krize 2009–2012 značně přesahoval tři procenta HDP a celkové zadlužení státu by možná již teď překročilo 50 procent HDP.
Pokud bude OFE v roce 2014 zrušen (o čemž vláda uvažuje), HDP v roce 2030 bude o 8,7 procenta nižší, než kdyby byl zachován (tempo růstu by zpomalilo o půl procentního bodu a nezaměstnanost by byla vyšší o 1,6 procentního bodu). Zrušení transferů do OFE by veřejným financím naproti tomu pomohlo jen krátkodobě. Jelikož nominální HDP by v takovém scénáři byl nižší než za existence OFE, státní zadlužení by bylo dokonce vyšší – 54 místo 52 procent HDP v roce 2030.
Otevřené penzijní fondy mají to, co je v Polsku často nedostatkovým zbožím: kapitál, který investují na varšavské burze a tím přispívají k růstu. Bez nich by byly nedávné velké privatizace sotva možné. Gronicki a Jankowiak srovnávají roli OFE v polské ekonomice s pobídkami typu veřejných emisí.
Ekonomové jsou přesvědčeni, že penzijní reforma provedená vládou premiéra Jerzyho Buzeka není jedinou ani hlavní příčinou problémů veřejných financí. Nerovnováha je podle nich způsobena upuštěním od reforem. Příspěvky na pojištění nestačí na pokrytí výdajů. Dodnes se nezrušila privilegia některých profesí, především horníků a „uniformovaných“, tedy policistů, pohraničníků a hasičů.
Polská vláda počítá se silnou domácí měnou a poklesem inflace
