Hladina Kariby je na „extrémně nebezpečné“ úrovni, uvádí zambijská ministryně energetiky Dora Siliya pro agenturu Bloomberg. Přehrada je nyní plná jen ze 14 procent.
Koncem prosince sahala voda do nadmořské výšky 477,5 metru. Pokud by klesla o dva metry, úřady by musely zastavit provoz na Karibě závislých vodních elektráren.
Zambijská vláda se proto připravila na možné nouzové spuštění tepelných i uhelných elektráren. Ani to však zemi nemusí pomoci, protože 95 procent elektřiny obvykle vyrábějí právě vodní elektrárny.
Přehrada Kariba | Takto vypadá Kariba za běžného stavu. Zadržuje až 180 kilometrů krychlových vody. Pro srovnání: objem Orlíku je 0,72 kilometru krychlového.
V Zambii se nikdo nemůže spolehnout na její pravidelné dodávky již teď, výpadky někdy trvají až 14 hodin denně, uvádí Bloomberg.
Tento stav také nutí těžaře mědi, které je Zambie druhým největším producentem v Africe, draze odebírat proud z ciziny - a to v době, kdy propad cen kovů vede až k uzavírání některých dolů a masivnímu propouštění.
Dodatečné náklady na zajištění alespoň omezeného množství elektrické energie mohou také ohrozit vládní cíl zachování rozpočtového schodku v roce 2016 pod čtyřmi procenty HDP. Na zmírnění dopadů současné krize chce Zambie vyčlenit až 1,2 miliardy dolarů (29,7 miliardy korun).