Erdogan kvůli Bidenovi zkrotl. Řecko naléhá, aby převzal zpět imigranty

Ankara v poslední době projevila vstřícnost na několika frontách. Minulý týden uvedla, že s Řeckem obnoví rozhovory o geologickém průzkumu ve Středozemním moři. Na snímku turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Ankara v poslední době projevila vstřícnost na několika frontách. Minulý týden uvedla, že s Řeckem obnoví rozhovory o geologickém průzkumu ve Středozemním moři. Na snímku turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Zdroj: Reuters

V poslední době vše nasvědčuje tomu, že se turecko-unijní vtahy oteplují.
Napětí ve vztazích  S EU působí těžební aktivity Ankary ve Středomoří. Na snímku vrtná loď Fatih a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.
Řecko tlačí na Brusel, aby donutil Turecko přijmout zpět neúspěšné žadatele o azyl. Na snímku běženci na ostrově Lesbos.
Řecko tlačí na Brusel, aby donutil Turecko přijmout zpět neúspěšné žadatele o azyl. Na snímku běženci na ostrově Lesbos.
Řecko tlačí na Brusel, aby donutil Turecko přijmout zpět neúspěšné žadatele o azyl. Na snímku běženci na ostrově Lesbos.
6
Fotogalerie

Po období napětí zejména mezi tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem se nyní začíná hovořit o oteplování turecko-unijních vztahů. Problémů ale zůstává celá řada. Ankara očekává od EU konkrétní kroky, například vízovou liberalizaci. Řecko zároveň tlačí na Brusel, aby donutil Turecko přijmout zpět neúspěšné žadatele o azyl.

Ankara v poslední době projevila vstřícnost na několika frontách. Minulý týden uvedla, že s Řeckem obnoví rozhovory o geologickém průzkumu ve Středozemním moři. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se v pondělí setkal se svým německým kolegou Heiko Maasem a dnes a v pátek má v plánu sérii jednání v Bruselu. „Díky konstruktivním krokům jsou turecko-unijní vztahy nyní pozitivnější,“ pochvaloval si šéf turecké diplomacie.

Erdogan však zřejmě unii částečně uvedl do rozpaků. Sedmadvacítka v prosinci po těžké debatě odsouhlasila rozšíření protitureckých sankcí v souvislosti s jeho těžebními aktivitami ve Středozemí. Nyní ale váhá, jestli v tlaku pokračovat. Vzájemná nedůvěra je značná a mnozí jsou ohledně turecké upřímnosti skeptičtí.

Podle některých názorů však pouhá změna tónů může stačit k tomu, aby unie od dalších postihů upustila. „Chtějí tomu věřit, protože nechtějí nic dělat,“ citoval web Politico dobře informovaný zdroj z Bruselu.

Je velmi pravděpodobné, že aktuální turecké jednání souvisí se změnou v Bílém domě, jelikož Erdogan se obává Bidenova nástupu. „Ankara si nemůže dovolit eskalaci napětí s USA i EU zároveň, zejména s tak křehkou ekonomikou,“ řekl AFP nejmenovaný unijní diplomat.

Hospodářské problémy země patrně ve změně tureckého přístupu také hrají velkou roli. Turecká lira loni ztratila pětinu hodnoty vůči dolaru a prezident se na sklonku roku aktivně pustil do záchrany turecké ekonomiky.

Přislíbil, že udělá vše pro to, aby získal důvěru investorů. Analytici přitom hovořili o tom, že jednou z příčin měnových a dalších nesnází jsou Erdoganova zahraniční dobrodružství a napětí ve vztazích s EU. Evropské země se přitom od počátku tisíciletí podílely na přímých zahraničních investicích v Turecku ze dvou třetin.

Jestli se současné oteplování vztahů nějak výrazněji zhmotní, však zůstává nejisté. Çavuşoglu v Německu podotkl, že dialog je sice důležitý, je však také zapotřebí konkrétních kroků.

Připomněl, že jeho země už dlouho čeká na vízovou liberalizaci, vylepšení společné celní unie a aktualizaci migrační dohody z roku 2016. EU je v této záležitosti dlouhodobě v nevýhodě, Erdogan opakovaně neváhal hrozit otevřením hranic a vpuštěním velkého množství běženců do Evropy.

Řecko si nyní stěžuje na to, že Turecko loni v březnu kvůli koronaviru zastavilo přijímání imigrantů, kteří neuspěli s azylovou žádostí. Za celý rok 2020 přijalo zpět přes stovku lidí.

Atény naléhají na okamžitý návrat zhruba 1500 osob, které jsou nyní na řeckých ostrovech. Z Řecka také zaznívá skepse ohledně plánovaných rozhovorů týkajících se průzkumu nalezišť nerostných surovin v citlivé mořské oblasti, kde prosazuje své zájmy hned několik států.

Parlament v Aténách zároveň ve středu odhlasoval rozšíření řeckých pobřežních vod v Jónském moři ze šesti námořních mil na dvanáct. Turecko vyjádřilo obavu, že by země v budoucnu mohla usilovat o obdobnou změnu i v Egejském moři, a důrazně před ní varovalo.