Takzvaná „Zpráva mechanismu varování“ je součástí nové legislativy EU, která zpřísňuje ekonomický dohled. Její první vydání upozorňuje, že bude třeba blíže prozkoumat makroekonomickou politiku 12 zmíněných členů včetně Bulharska, Belgie, Dánska, Švédska, Finska, Slovinska, Kypru a Maďarska.
Zpráva je založena na deseti ukazatelích jako výše veřejného dluhu, zadluženost domácností, náklady na bydlení či poměr vývozu a dovozu. Analýza je založena na datech z roku 2010. Nejmenovaný bruselský úředník podle serveru euobserver.com připustil, že zpráva je jen jakýmsi „prvotním filtrem“, následovat bude prý hlubší zkoumání dat z loňského roku. Experti Evropské komise se nezabývali situací Řecka, Irska, Portugalska a Rumunska, které již jsou pod zpřísněným ekonomickým dohledem.
Belgie
K Belgii směřuje asi nejvíce výtek Evropské komise. Kritizuje zejména státní dluh blížící se 100 procentům hrubého domácího produktu a ještě mnohem vyšší zadlužení domácností. Země se také stále hůře prosazuje na zahraničních trzích a náklady na mzdy patří k nejvyšším v rámci eurozóny.
Bulharsko
V případě Bulharska zpráva předpokládá, že by v roce 2011 mohlo vykázat dokonce mírný přebytek veřejných rozpočtů, a to především díky omezení dovozu a nárůstu vývozu. Zároveň s tím ale také rostou náklady na mzdy, se svými 27,8 procenta během tří let dokonce nejvíce mezi zkoumanými zeměmi, což zvyšuje zadlužení firem.
Dánsko
Zatímco veřejné finance Dánska jsou relativně zdravé, soukromý sektor dluží kvůli předkrizovému stavebnímu boomu 233 procent hrubého domácího produktu. Zahraniční obchodní bilance stále vykazuje přebytky především díky vývozu služeb, ropy a zemního plynu, v posledních pěti letech je ale export na sestupu.
Španělsko
Potíže Španělska se točí především kolem vysokého zadlužení domácností, které ještě před vypuknutím krize podpořil stavební a hypotéční boom. Nyní situaci lidí dále zhoršuje vysoká nezaměstnanost překračující 22 procent, průměr nezaměstnanosti za poslední tři roky 16,5 procenta je nejvyšší v EU.
Francie
Francii postihl v posledních pěti letech jeden z největších propadů vývozu v rámci celé EU, pokles činil 15,4 procenta. Firmy méně vydělávají, což má dopad i na pokles soukromých investic. Zadluženost v soukromém sektoru sice není v porovnání s dalšími státy vysoká, v posledních letech ale velmi rychle roste.
Itálie
Evropská komise se v kontextu nízkého růstu ekonomiky obává především vysokého státního dluhu dosahujícího 118 procent HDP. Vyšší veřejné zadlužení už má jen Estonsko. Už od 90. let také Itálie postupně ztrácí podíl na zahraničních trzích, za posledních pět let přišla o 19 procent.
Kypr
Ostrovní ekonomika kvůli mohutné domácí poptávce uplynulých let vykazuje negativní zahraniční obchodní bilanci. Ani služby, které byly dříve hlavním vývozním artiklem, už nejsou vzhledem k levnější konkurenci tak úspěšné, jako dříve. S výjimkou Irska, které ale zpráva nehodnotí, má Kypr nejvíce zadlužené firmy. Bankovní sektor je pak velmi otevřený vůči Řecku.
Maďarsko
Problémy Maďarska spočívají hlavně vy vysokém soukromém zadlužení, půjčky domácností jsou navíc často vedeny v cizích měnách. S tím souvisí i kolaps domácí poptávky. Na středoevropské poměry je vysoký také státní dluh dosahující 81 procent HDP.
Slovinsko
V předkrizovém období země vykazovala vysoký hospodářský růst a silnou domácí poptávku. „Jsou zde signály, že ekonomika se přehřála,“ píše se ve zprávě. Nefinanční podniky zejména ve stavebnictví se v důsledku prudkého dopadu krize potýkají s vysokým zadlužením a ceny nemovitostí se od počátku krize propadly.
Finsko
Za posledních pět let Finsko přišlo o 18,7 procenta podílu na zahraničních trzích. Zahraniční obchodní bilance je sice stále v plusu, přebytek se ale zmenšuje. Dalším problémem je vysoké zadlužení soukromého sektoru. Nadprůměrný je růst výše nákladů na bydlení, což trápí i další severské členy EU.
Švédsko
Stejně jako Finsko ohrožuje švédskou ekonomiku vysoké zadlužení firem a domácností. To souvisí s vysokým nárůstem cen bydlení během posledních 15 let, ty se začaly stabilizovat teprve nedávno.
Velká Británie
Podíl Velké Británie na zahraničních trzích v uplynulých pěti letech klesl téměř o čtvrtinu. Státní dluh sice se svými 80 procenty HDP nedosahuje výšin jiných členských států, v posledních letech ale rychle roste. Zadlužení soukromého sektoru překračuje 200 procent HDP.
