Ještě ve třetím čtvrtletí si ekonomika EU i eurozóny držela podle Eurostatu mezičtvrtletně růst, i když velmi mírný. V případě unie dosahoval 0,3 procenta, v případě eurozóny 0,1 procenta. Teď už se evropské hospodářství dostalo do propadu. Jde o první mezičtvrtletní pokles od druhého čtvrtletí 2009, kdy vrcholila globální finanční krize.
Mezičtvrtletní propad ekonomiky Eurostat zaznamenal u 12 zemí, v pěti případech si země udržely mírný růst. Ekonomiky Finska a Kypru stagnovaly. Největší mezičtvrtletní propad na konci loňska připadl Portugalsku (-1,3 procenta), největší růst naopak mělo Slovensko (+0,9 procenta). Eurostat ale uvedl mezičtvrtletní data pouze u 19 z 27 států EU, u Řecka například údaj chybí.
Česká ekonomika kopíruje vývoj té evropské:
Ekonomika je v recesi. V závěru roku pomohly zásoby tabáku
Meziročně v posledním čtvrtletí HDP unie vzrostl o 0,9 procenta a o 0,7 procenta u eurozóny. Jasně největší pokles v tomto směru připadá na Řecko (- 7 procent). Klesly i ekonomiky Itálie a Kypru (- 0,5 procenta), Nizozemska (-0,7 procenta) a Portugalska (-2,7 procenta).
Růst HDP v zemích EU
Pokles v EU se čeká i za celý rok
Přes náznaky stabilizace v lednu, kterým napomohlo utišení situace na kapitálových trzích či silnější růst ve Spojených státech, analytici oslovení agenturou Reuters očekávají, že během letoška ekonomika eurozóny klesne o 0,4 procenta a k růstu se vrátí v příštím roce. Propad pro letošek ve výši 0,5 procenta pro eurozónu předpovídá i Mezinárodní měnový fond.
„Na jedné straně uvidíme prudce padající předlužené země, které jsou nyní pod tlakem úspor, na straně druhé Německo, které má velkou šanci na ekonomický růst i v letošním roce,“ prognózuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Vývoj růstu HDP v eurozóně
Itálie už je v recesi
Italská ekonomika, která je kvůli dluhové krizi v centru pozornosti, je zpět v recesi. Pokles zaznamenala už druhé čtvrtletí za sebou. Ve čtvrtém čtvrtletí HDP klesl o 0,7 procenta, v předchozím to bylo 0,2 procenta. Propad byl výraznější, než jaký se očekával na trhu. Italská ekonomika zůstane podle prognóz v útlumu po většinu letošního roku.
Nejnovější data jen podtrhují těžkosti, jimž čelí vláda technokratů pod vedením premiéra Maria Montiho. Kabinet se musí vyrovnat s hospodářským propadem, k němuž hodně přispívají úsporná opatření a dluhová krize. Ta má negativní dopady prakticky na celou eurozónu.
V poklesu je i Německo
Hrubý domácí produkt Německa ve čtvrtém čtvrtletí podle předběžných údajů klesl o 0,2 procenta. To je o trochu lepší výsledek, než se čekalo.
Analytici v anketě agentury Reuters v průměru předpovídali, že ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vykáže pokles o 0,3 procenta. Statistika už dříve ukázala, že v prosinci výrazně klesla exportní aktivita, a to nejvíce za téměř tři roky.
Francie mírně vzrostla
Mírně lepší výsledek, než se očekávalo, naopak hlásí Francie. Tamní ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla o 0,2 procenta.
Ministr financí François Baroin po zveřejnění dat řekl, že Francie je teď na cestě k tomu, aby splnila letošní odhad růstu HDP. Ten předpokládá, že druhá největší ekonomika eurozóny vzroste o 0,5 procenta.
„Každý ze tří hlavních prvků ekonomiky, tedy zahraniční obchod, spotřeba domácností a investice, v posledním čtvrtletí 2011 k růstu přispěly kladně. To podporuje letošní vládní předpověď (růstu) 0,5 procenta,“ uvedl ministr.
