Přestože pravidla zátěžových testů, nad nimiž dohlíží Evropský úřad pro bankovnictví (EBA), jsou v letošním roce nastaveny podstatně přísněji než v roce 2010, eurozónu znovu opanovala nervozita. Národní regulátoři a politici některých zemí se totiž snaží pravidla na poslední chvíli měnit a upravit. Spory se vyhrotily minulý týden, kdy se dluhová krize podstatně zhoršila a tvrdě dopadla na Itálii a Španělsko a samozřejmě i tamní finanční ústavy.
Španělská ministryně financí Elena Salgadová tlačí na EBA, aby pravidla zmírnil, protože jinak hrozí, že některé španělské banky ze dne na den zmizí. Podle zdrojů deníku ABC testy neprošlo zhruba šest španělských bank, mezi nimiž je pět spořitelen a jedna banka střední velikosti. Unijní úřad ovšem jakékoliv ústupky odmítá, aby zachoval alespoň částečnou důvěryhodnost testů u investorů.
Kromě Španělska testy již tradičně čelí tvrdé kritice především v Německu. Ekonomové dlouhodobě upozorňují na velmi špatný stav tamních zemských bank, takzvaných Landesbank, ale jejich šéfové jakékoliv problémy popírají. Na jejich straně stojí i politici, kteří jen velmi neradi vidí, že by se veřejnosti a konkurenci měli dostat do ruky podrobné informace z účetních knih finančních ústavů.
V zatím Německu neprošla testem jedna banka, ta si na postup úřadu stěžuje
Zatím jedinou známou německou bankou, která testy nejspíš neprošla, je Helaba, kterou ovládá spolková země Hesensko. Podle EBA je banka podkapitalizovaná, unijní úřad však neuznal spornou část kapitálu, kterou finanční ústav považuje za zcela legitimní. Zástupci banky místo toho, aby připustili problémy, v podstatě odstoupili z testů a podle ekonomů tak značně ohrozili jejich důvěryhodnost. EBA proto výsledky pro Helabu výsledky nezveřejní a bude namísto původních 91 bank hodnotit jen 90.
Podle úřadu banka nedodržela stanovený postup, což ale banka odmítá. Ve středu se naopak proti úřadu EBA postavila a kritizovala jej za to, že neustále mění požadavky. Pokud by prý úřad trval na původním postupu, banka by zátěžovou zkouškou prošla.
Za argumentací Helaby přitom stojí i spolková Bundesbank, která si postěžovala, že EBA měnil metodiku výpočtu. Zpočátku totiž sliboval, že tichou účast v Helabě bude akceptovat, pokud ji banka podle pokynů pozmění. Později se ale EBA rozhodla, že tichou účast neuzná. Helaba také uvedla, že úřadu EBA nedovoluje zveřejnit svá data, a proto očekává, že bude z testů vyloučena.
Protichůdná vyjádření vyvolávají v eurozóně nervozitu
Podobné chování prý vyvolává v eurozóně značnou nervozitu. Upozornili na to i ministři financí na svém pondělním zasedání. „Zmatky způsobené protichůdnými vyjádřeními znovu oslabí důvěryhodnost celého procesu a podkopou snahy obnovit důvěru ve finanční sektor,“ upozornili šéfové státních pokladen ve společném prohlášení.
Zástupci EBA nicméně mimo záznam tvrdí, že banky se již od března, kdy testy začaly, snaží svůj skutečný stav vylepšit nejrůznějšími triky. Záměrně snižují riziko, které jim hrozí ze zemí, jež se potýkají s dluhovými problémy a nebo citelně přeceňují očekávané příjmy z obchodů. Unijní úřad byl dokonce donucen v některých případech výsledky testů rozporovat a například nařídil, že finanční ústavy v případě příjmových očekávání musí vycházet z průměru za posledních pět let.
Jakákoliv pochybnost však může eurozóně značně uškodit. Náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek v úterý v Bruselu novinářům řekl, že pokud investoři vyhodnotí testy během víkendu negativně, eurozóna se bude muset příští týden co nejrychleji sejít. Politici by podle něj pak byli nejspíš nuceni urychleně navýšit objem finančních prostředků v záchranném fondu eurozóny až na dvojnásobek.
Banky, které testy neprojdou, nicméně krach nejspíš nečeká. Členské státy EU se zavázaly, že jim poskytnou dostatečný kapitál na záchranu. Nebezpečí tak plyne především ze zhoršení nálady na trzích.
