„V pátek se bude konat mimořádný summit,“ cituje Reuters unijního diplomata, který si nepřál být jmenován. Jeho kolegové podobné úvahy potvrdili, ale zároveň dodali, že ještě nepadlo definitivní rozhodnutí o datu konání vrcholné schůzky EU.
Dluhová krize v eurozóně, která si v uplynulém roce vyžádala záchranu Řecka, Irska a Portugalska, se zhoršila minulý týden, když se terčem obav stala Itálie. Zemi s druhým největším dluhem v evropské sedmadvacítce ve výši 120 procent HDP ubližují především vnitropolitické spory a nedostatek reforem.
Pátek, kdy by se měl unijní summit konat, je navíc datem, kdy unijní dohledové orgány zveřejní výsledky zátěžových testů bank. Je možné očekávat, že některé z nich budou vyžadovat finanční injekce od národních vlád, aby je neohrozilo případné další prohloubení problémů v eurozóně.
Negativní reakce trhů by zřejmě uspíšila navýšení záchranného fondu
Pokud by trhy přijaly výsledky testů výrazně negativně, země platící evropskou jednotnou měnou by se ocitly ve značných problémech. V takovém případě začne unie okamžitě jednat o navýšení záchranného fondu eurozóny (EFSF), řekl po jednání ministrů financí EU v Bruselu náměstek ministra financí Tomáš Zídek.
„Pokud přijde propad, což si nemyslíme, protože ministři doufají, že transparentnost toho zveřejnění napomůže k uklidnění situace, pak by se muselo urychleně mezi členskými státy EU jednat o nástroji EFSF,“ uvedl Zídek.
Na výslovný dotaz, co by změny v záchranném fondu mohly znamenat, náměstek ministra uvedl, že navýšení fondu či možnost zpětného odkupu řeckých dluhopisů na trhu právě prostřednictvím EFSF.
Nervozita trhů dopadá hlavně na Itálii a Španělsko
Eurozóna v noci na dnešek jednala o novém záchranném programu pro zadlužené Řecko. Na ničem konkrétním se ale nedohodla a vysloužila si za to kritiku některých ekonomů. Připustila pouze možnost prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů nebo možnost jejich nákupu prostřednictvím současného záchranného fondu (EFSF).
Neschopnost eurozóny shodnout se na detailech nového záchranného programu pro Řecko značně zneklidnila finanční trhy. A s nervozitou se stále víc začíná sledovat vývoj dalších evropských ekonomik – zejména Itálie a Španělska.
Výnosy španělských a italských dluhopisů vystoupaly na historické rekordy. V případě desetiletých dluhopisů Španělska vůbec poprvé za existenci eura překonaly hranici deseti procent. U Itálie se pak finanční trhy obávají, jestli je země se zadlužením 120 procent HDP schopná dostát svým dlouhodobým závazkům.
„Při absenci jakékoliv politické odpovědi (na krizi) může finanční systém eurozóny explodovat během několika dní,“ komentoval situaci na trhu analytický server Eurointelligence.
Ministři financí eurozóny po včerejší schůzce nicméně odmítali připustit, že by se krize šířila i do dalších zemí.
