Volný pohyb osob bez hraničních kontrol je podle vedoucích představitelů unie jednou z nejúspěšnějších věcí, které se EU podařily. „Pro naše občany je to jeden z nejhmatatelnějších symbolů evropské integrace,“ řekl po jednání český premiér Petr Nečas.
V poslední době se pravidla příslušné schengenské smlouvy stala terčem kritiky. Důvodem je příliv uprchlíků, zejména ze severu Afriky. Vzhledem k tomu, že někde nejsou podle některých hlasů dostatečně chráněny vnější hranice bloku (konkrétně se mluvilo o Řecku), se začalo volat po úpravě pravidel.
Evropská komise v reakci na to v květnu přišla s myšlenkou na rozšíření podmínek, za nichž mohou země schengenského prostoru obnovit dočasně kontroly na svých hranicích. Změny prosazovala zejména Francie. Jde o to, za jakých podmínek bude možné obnovovat kontroly uvnitř bloku.
Prostor funguje tak, že když do něj někdo vstoupí, pak už mezi jednotlivými jeho státy může jezdit bez kontrol na hranicích. Schengenský prostor nyní tvoří státy unie kromě Kypru, Británie, Irska, Bulharska a Rumunska. Zároveň jsou ale součástí prostoru Island, Norsko a Švýcarsko, jež nejsou členy EU.
Obnovení kontrol je možné i teď
Možnost k obnovení kontrol na hranicích existuje už nyní, například v případě hrozby pro veřejný pořádek nebo pro vnitřní bezpečnost dané země. Využívají ji například státy pořádající hojně navštěvované sportovní akce, jako jsou třeba světové nebo evropské fotbalové šampionáty.
Unie se nyní bude domlouvat na rozšíření podmínek, a to ve dvou oblastech. Jde jednak o to, že kdyby některý stát neplnil povinnosti a dostatečně nechránil vnější hranici prostoru, pak by mohly být obnoveny kontroly na hranicích mezi ním a dalšími státy Schengenu. Ač se debata o tom teprve rozbíhá, všichni zdůrazňují, že by šlo o výjimečné řešení. To platí i o druhé diskutované možnosti, tedy obnovení kontrol v případě, že některá země či oblast bude čelit opravdu masivnímu přílivu imigrantů.
Debatovat se ještě bude o tom, zda by se o obnovení kontrol rozhodovalo na národní úrovni, nebo by šlo o širší „evropské“ rozhodnutí. Konkrétní podobu návrhů na to, jak by měl mechanismus vypadat a fungovat, by měla Evropská komise podle návrhů summitu předložit do září.
Nečas zdůraznil, že ochrana hranic je primárně věcí členských zemí, podpořil ale posílení Frontexu, tedy unijní agentury pro správu vnějších hranic. „Jediným důvodem výjimečných a dočasných kontrol na vnitřních hranicích nemůže být jen velký příliv uprchlíků, ale i neplnění povinností spojených s ochranou schengenských hranic,“ řekl premiér.
