Země EU v současnosti kupují zhruba pětinu íránské ropy. Jedny z dosud nejtvrdších unijních sankcí zahrnují okamžitý zákaz uzavírání nových kontraktů. Stávající smlouvy musí být vypovězeny do poloviny roku. Ministři se shodli i na sankcích vůči íránské centrální bance. „Je naprosto správné toto učinit, když Írán pokračuje v porušování rezolucí OSN a odmítá vést smysluplné rozhovory o svém nukleárním programu,“ řekl k opatřením šéf britské diplomacie William Hague.
Z Teheránu se ale ozvalo varování, že by země mohla zastavit dodávky ropy do Evropy okamžitě, což by pro některé evropské státy mohl být problém. Hlavní evropští odběratelé jako Španělsko, Itálie a zejména Řecko totiž chtěly delší přechodnou dobu pro odstoupení od smluv. Požadovaly až 12 měsíců. Írán také opět pohrozil uzavřením strategického Hormuzského průlivu, přes který se dopravuje přibližně 40 procent světové produkce ropy.
Odborníci si většinou myslí, že pokud Teherán pohrůžku zavřením cesty nenaplní, nebude růst cen suroviny nijak dramatický. Zvýšené napětí mezi Západem a Íránem panuje už několik týdnů a stop dovozu se očekával. „Kvůli odkladu úplného zavedení to ceny nezvedlo tolik, jak mohlo,“ poznamenal navíc obchodník Christopher Bellew z Jefferies Bache. Société Générale už dříve odhadla, že sankce mohou Brent vyhnat na 125 dolarů za barel. Někteří analytici odhadují, že uzavření průlivu by mohlo ceny ropy zvýšit o 50 procent.
Západní diplomaté zatím nedokážou odhadnout, nakolik budou sankce účinné. Předpokládá se však, že dopad na íránskou ekonomiku mít budou. Zatímco podle oficiálního kurzu bylo možné dnes získat dolar za 11 300 riálů, na černém trhu se prodával za 20 500 riálů. Írán je do značné míry závislý na dovozu spotřebního a dalšího zboží, propad riálu zřejmě ještě zvýší inflaci, jejíž míra už nyní dosahuje 20 procent.
