Sankce jsou namířeny na největší ruskou banku Sberbank a další finanční ústavy, v nichž má stát nadpoloviční majetkový podíl, vyplývá z veřejně přístupného nařízení. Podle dnes odsouhlaseného znění sankcí nebudou moci evropské společnosti a občané EU kupovat či prodávat ruské akcie a dluhopisy či jiné finanční nástroje s delší než devadesátidenní dobou splatnosti, vydávané bankami či jinými institucemi, které budou působit v jejich zájmu.
Podle analytiků by to mělo omezit schopnost postižených bank poskytovat úvěry a tím snížit jejich zisky. Zákaz se však kvůli zmenšení dopadu na evropský finanční trh netýká poboček v zemích EU, což podle expertů může účinnost postihu omezit.
Největší ruská banka Sberbank, kterou ovládá tamní centrální banka, působí ve střední Evropě od roku 2012, kdy koupila část rakouské Volksbank a přes ni ovládla i pobočky v dalších zemích včetně České republiky.
V Evropě mají banky polovinu peněz z dluhopisů
Dohromady podle agentury AP ruské státní banky loni vydaly dluhopisy za 15,8 miliard eur (přes 435 miliard korun), z čehož téměř polovinu na evropských trzích. EU hodlá podle Reuters sledovat, zda se bankovní domy nebudou snažit financovat svoji úvěrovou činnost prostřednictvím evropských poboček.
Třetí největší bankovní ústav v zemi Gazprombank na omezení přístupu na evropský trh reagovala prohlášením, že neohrozí její finanční stabilitu, neboť disponuje velkými peněžními rezervami.
Sankce se vedle bank týkají rovněž například obchodu se zbraněmi, který je zcela zakázán, dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl, na nějž budou potřeba zvláštní licence, či vývozu zboží dvojího využití použitelného pro civilní i vojenské účely.
Sankce míří proti oligarchům kolem Putina
Podle představitelů EU jsou restrikce koncipovány tak, aby co nejméně zasáhly členské země a co nejvíce ruskou ekonomiku. Moskva na ně již tento týden reagovala kritikou, podle níž jsou „destruktivní a krátkozraké“.
Nové sankce jsou namířeny i proti třem ruským firmám a osmi osobám, mimo jiné Alexeji Gromovi, vicekancléři ruského prezidenta Vladimira Putina, a zahrnují oligarchy blízké Kremlu Arkadije Rotěnberga, Jurije Kovalčuka a Nikolaje Šamalova. Postiženými firmami jsou Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor, zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym. Sankční seznam EU tak nyní zahrnuje celkem 95 lidí a 23 firem.
| Do EU míří přes 50 procent ruského exportu |
|---|
| Obchod mezi EU a Ruskem je dlouhodobě poznamenán deficitem na straně EU, který v roce 2013 dosáhl úrovně 86,7 miliardy eur (2,4 bilionu korun) oproti 91,7 miliardám eur v roce 2012. V roce 2002 činil 30,7 miliardy eur. Růst deficitu souvisí s růstem vzájemné obchodní výměny, která se za posledních pět let přibližně zdvojnásobila. V roce 2013 vyvezla EU do Ruska zboží za 120 miliard eur a dovezla z Ruska zboží za 206 miliard eur, což jsou podobné hodnoty jako v roce 2012. |
| Rusko je podle lednové zprávy Eurostatu pro Evropskou unii třetí nejdůležitější obchodní partner po USA a Číně. Směřuje do něj sedm procent celkového objemu unijního exportu zboží a Rusko zároveň představuje 12 procent celého importu do EU. |
| Pro Rusko je EU největším obchodním partnerem, přičemž do EU míří podle specializovaného střediska pro mezinárodní obchod (ITC), které spadá pod WTO a UNCTAD, přes 50 procent ruského exportu. Z jednotlivých zemí Rusko loni vyvezlo nejvíce do Nizozemska, Číny, Německa a Itálie, dováželo hlavně z Číny a Německa. |
| Na vývozu EU do Ruska mají největší podíl stroje a dopravní prostředky (50 procent) a chemické výrobky (17 procent). Dovoz z Ruska byl vždy vyšší, především kvůli energiím a energetickým surovinám, které tvořily asi 80 procent importu. |
| Rusko je tak pro EU nejdůležitějším dodavatelem v energetice. Podle Evropské plynárenské asociace Eurogas zůstává největším zdrojem plynu pro zákazníky evropské osmadvacítky těžba v EU, která tvoří 33 procent z celkových dodávek. Mezi hlavní vnější zdroje patřily loni kromě Ruska s 27 procenty Norsko s 23 procenty a Alžírsko s osmi procenty. Zhruba polovina dodávek ruského plynu do Evropy prochází přes Ukrajinu. |
| EU je také největším investorem v Rusku, až tři čtvrtiny přímých zahraničních investic pocházejí ze zemí unie. |
| Přehled obchodní bilance států EU s Ruskem (řazeno podle výše obratu): | ||||
|---|---|---|---|---|
| Země | Obrat zahraničního obchodu (1-9/2013) v milionech eur | Export (1-9/2013 v milionech eur) | Import (1-9/2013 v milionech eur) | Podíl Ruska na zahraničním obchodu států EU za rok 2013 v procentech |
| Německo | 56288 | 27445 | 28843 | 3,7 |
| Nizozemsko | 28568 | 6137 | 22431 | 3,9 |
| Itálie | 22942 | 8047 | 14895 | 4,1 |
| Polsko | 19946 | 6057 | 13889 | 8,7 |
| Francie | 13892 | 5994 | 7898 | 1,9 |
| Finsko | 11922 | 3982 | 7940 | 13,9 |
| Belgie | 11784 | 4005 | 7779 | 2,2 |
| Litva | 9571 | 3522 | 6049 | 24,8 |
| Velká Británie | 9078 | 3427 | 5651 | 1,4 |
| Španělsko | 8407 | 2159 | 6248 | 2,2 |
| Česko | 7317 | 3295 | 4022 | 4,4 |
| Maďarsko | 6608 | 1913 | 4695 | 5,7 |
| Slovensko | 6266 | 1895 | 4371 | 6,8 |
| Švédsko | 6201 | 1945 | 4256 | 3,3 |
| Řecko | 5419 | 311 | 5108 | 9,4 |
| Rakousko | 5318 | 3255 | 2063 | 2,8 |
| Bulharsko | 4066 | 430 | 3636 | 0,8 |
| Rumunsko | 2663 | 1011 | 1652 | 3,6 |
| Lotyšsko | 2023 | 1228 | 795 | 11,7 |
| Dánsko | 1908 | 1186 | 722 | 1,6 |
| Estonsko | 1652 | 1027 | 625 | 8,7 |
| Slovinsko | 1255 | 894 | 361 | 3,3 |
| Chorvatsko | 1142 | 165 | 977 | 5,7 |
| Portugalsko | 955 | 207 | 748 | 1,2 |
| Irsko | 588 | 481 | 107 | 0,6 |
| Lucembursko | 125 | 124 | 1 | 0,5 |
| Kypr | 66 | 20 | 46 | 0,2 |
| Malta | 40 | 35 | 5 | 0,6 |
zdroj: Eurostat
