Nový balík má obsahovat úpravy dosavadních podpůrných kroků pro Atény (mluví se o druhé etapě oddlužení), reakci na druhý, nebankovní apel z Madridu a podanou ruku pro Nikósii (asi do deseti miliard eur). Trojzáměr mají dostat k hlasování národní parlamenty.
Silný odpor k další toleranci vůči Řecku má především německý Spolkový sněm. „Právě proto půjde o balík představující určité širší rozhodnutí, vlastně jakýsi průlom v boji s dluhovou krizí,“ připomínají pozorovatelé.
Verdikt měl původně padnout už příští měsíc, na Evropské radě 18. října. Tento úmysl se však Berlínu povedlo shodit ze stolu. Aténám přitom běží čas, který je posouvá k platební neschopnosti: tamní koaliční partneři nemají stále jasno o všech bodech úsporného programu, s jehož pomocí mají ušetřit skoro 12 miliard eur.
Nová data věřitelské trojky navíc ukazují, že díra v řeckém rozpočtu je 20 miliard, tedy dvakrát více, než se čekalo. „Za této situace nestihnou experti Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu předložit posudek o Řecku do zasedání ministrů financí eurozóny 8. října,“ konstatují experti. V týž den se má odehrát zahajovací schůzka vedení ESM. Celková nouze v Aténách, včetně dalšího kola rekapitalizace bank, činí 31,5 miliardy eur.
Španělská, italská, kyperská a slovinská mizérie mezitím způsobily, že oslabilo volání po řeckém exitu z euroklubu. Francie se přiklání k názoru, že na pořadu dne není vyhazov, ale poshovění. Berlín chce posečkat.
Španělská oficiální žádost o finanční asistenci pro celou ekonomiku se čeká v nejbližších týdnech, pokud se kabinet Mariana Rajoye podrobí škrtům a reformám, rozjede ECB nouzový výkup státních dluhopisů.
Igor Záruba: Snění o bilionech
Na strop svých možností narazilo zřejmě Portugalsko, schované pod eurovalem EFSF od dubna 2011. Jeho politici momentálně hledají alternativu, jak zvýšit, nikoli snížit, speciální příspěvky. Odbory a opozice už oznámily, že se pokusí najít kompromis, pokud jde o úsporyy vládních výdajů.
