„To, co se děje v eurozóně, má vliv na společný trh a finanční integraci,“ připomněl Belka. „Z pohledu zemí, které se vidí jako budoucí členové eurozóny, je důležité, abychom věděli o rozhodnutích v rámci eurozóny a chápali je, to jsme dali jasně najevo,“ dodal ředitel polské centrální banky.
Polsko se stejně jako Česká republika a další země při svém vstupu do Evropské unie zavázalo, že přijme euro. Státy střední a východní Evropy neplatící eurem proto usilují o to, aby při rozhodování o reformách jednotné evropské měny byl slyšet i jejich hlas. Snaží se zabránit tomu, aby nemusely vstupovat do eurozóny s pravidly, na jejichž vznik neměly vliv.
Ministři financí se od pátku ve Vratislavi snažili hledat cestu z nynější dluhové krize v eurozóně. V nejtěžší situaci je momentálně Řecko, kterému už brzy hrozí platební neschopnost. Některé země si pro další pomoc pro Atény kladou podmínky, Finsko chce hmotné záruky. „Dohoda o tom je na dosah ruky,“ tvrdí francouzský ministr financí Francois Baroin. V pátek jeho finská kolegyně Jutta Urpilainenová uvedla, že řešení by se mělo najít během měsíce.
Po jednání ve Vratislavi je jasné, že si Řecko počká na další tranši ve výši asi osmi miliard eur ze záchranného fondu déle, než se původně předpokládalo. Její uvolnění se původně plánovalo na září, ale rozhodnutí o tom, zda se tak stane, eurozóna udělá teprve v říjnu. Ukázalo se totiž, že Atény neplní podmínky pro čerpání finanční pomoci tak, jak se zavázaly.
Ministři financí dnešní setkání zkrátili. Do Vratislavi se podle organizátorů sjelo několik desítek tisíc odborářů z celé Evropy. Chtějí protestovat proti úsporným opatřením, pro která se v nynější vážné hospodářské situaci rozhodly vlády řady zemí.
