Ceny v zemích platících eurem v květnu klesly o desetinu procenta, skloňovat obávaný termín deflace je však zatím předčasné, meziročně jsou totiž cenovky stále o půl procenta výše. „O deflaci se hovoří až v případě meziročního poklesu cen,“ uvádí Luboš Mokráš z České spořitelny. Podle plánu ECB měly růst evropské ceny touto dobou dvouprocentním tempem, tedy čtyřikrát rychleji.
Největší propad cen hlásí Řecko (-2,1 procenta), nejvíce naopak během května zdražovalo Rakousko (1,5 procenta). „Nízkou inflaci a riziko deflace v eurozóně má do značné míry na svědomí ECB, která příliš dlouho váhala s uvolněním své politiky,“ uvádí David Marek z Patria Finance. Rozsáhlý balík stimulačních opatření na podporu cenového růstu oznámila centrální banka ve Frankfurtu až počátkem června. Součástí jsou další levné úvěry evropským bankám či penále za vklady peněz u ECB.
Ani nepříznivý výsledek vývoje inflace na politice frankfurtských bankéřů v příštích měsících zřejmě nic nezmění. Trh očekává postupný náběh opatření ECB, ale i lepší čísla stran hospodářského růstu, a to především ve druhém pololetí. „Pokud na začátku příštího roku nebude patrný růst úvěrů a ekonomika se bude i nadále potýkat se slabou inflací a ekonomickým růstem, nelze vyloučit, že ECB přistoupí ke kvantitativnímu uvolňování,“ míní Tomáš Holinka z Moody’s Analytics.
