Krize na trhu práce, která v minulosti postihla především jižní státy jako Španělsko, Itálii či Portugalsko, pozvolna ustupuje. Míra nezaměstnanosti v eurozóně klesla pod hranici deseti procent poprvé od začátku finanční krize. Mnoho osob ale nachází práci jen na částečný úvazek bez obvyklých zaměstnaneckých výhod a významnějšího výdělku, píší Financial Times.
Míra nezaměstnanosti klesla v eurozóně na osmileté minimum, tedy na hodnotu 9,3 procenta. Pokrok ve schopnosti nabízet práci můžeme pozorovat ve Španělsku i Portugalsku, tedy ve dvou zemích, které po počátku finanční krize čelily vůbec největším problémům s nezaměstnaností mas občanů. O něco horší je situace v Itálii, kde míra nezaměstnanosti spíše stagnuje.
Na kritické úrovni ovšem stále zůstávají data hovořící o nezaměstnanosti mladých lidí. Těsně pod hranou 40procentní míry nezaměstnanosti osob mladších 25 let zůstává právě Itálie a Španělsko, Portugalsko dusí čtvrtinová nezaměstnanost takto starých osob. Průměr Evropské unie i eurozóny je přitom pod dvaceti procenty.
Představu, že krize na trhu práce v Evropě pomalu končí, navíc komplikuje fakt, že z 5,2 milionu vytvořených nových pracovních míst mezi lety 2013 a 2016 představují dočasné pracovní úvazky skoro polovinu (40 procent).
Mnoho zaměstnanců je tak vázáno smlouvou na výrazně menší počet odpracovaných hodin, než na kolik by si přálo. Velké množství pracovních pozic skýtá riziko nejisté budoucnosti, krátkodobé kontrakty jsou normou v mnoha členských státech EU. Růst mezd přitom zůstává slabý i v silných ekonomikách typu té německé, píší Financial Times.
„Zajisté dochází k velmi signifikantnímu nárůstu pracovní síly,“ prohlásil prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. „Zároveň ale máme důkazy o tom, že mnoho z nově vytvořených míst jsou jen úvazky nízké kvality. Hovoříme o dočasně zaměstnaných, hovoříme o částečných pracovních úvazcích,“ dodal.
Ekonomové Evropské centrální banky zároveň mírní případný optimismus z pohledu na osmileté minimum míry nezaměstnanosti v eurozóně. Pokud by výpočet zahrnoval skupinu zaměstnanců, kteří pracují jen na částečný úvazek a přitom by chtěli pracovat více a skupinu těch, kteří opustili pracovní trh, míra nezaměstnanosti by dosahovala až 18 procent – tedy dvojnásobku současné hodnoty.
Evropu proto ještě čeká dlouhá a náročná cesta na poli nabídky a poptávky kvalitní práce. Současný boom krátkodobých a nevalně placených pracovních pozic situaci z dlouhodobého hlediska nevyřeší.
