Zatímco mladí Evropané do 25 let se během finanční krize častěji dostávali pod hranici chudoby, počet chudých důchodců naopak klesl. I kvůli celkovému snižování prostředků se naopak zvyšoval podíl výdajů na důchody. Evropské vlády naopak méně utrácely za školství, zdravotnictví a podporu rodin.
Podle analýzy sice v některých zemích došlo k penzijním reformám, ty ovšem většinou preferovaly ekonomické zájmy současných důchodců před těmi, kteří budou penze pobírat až za několik desítek let.
Změny podílů vydajů v zemích EU (v procentech)
Růst nezaměstnanosti mezi mladými byl třikrát vyšší než v případě lidí starších padesáti let. Mladí mají v období recese větší problém najít práci, protože často pracují na částečné pracovní úvazky a na rozdíl od svých starších kolegů nemůžou při hledání práce prokázat tolik zkušeností.
Nejedná se pouze o krátkodobý problém. Dlouhé hledání pracovního místa se odráží i na budoucí produktivitě. Navíc čím déle nezaměstnaní místo hledají, tím obtížnější je pro ně návrat na pracovní trh. Ekonomická nejistota se odráží i na snížené porodnosti, protože mladí založení rodiny odsouvají.
