Nedávná vyjádření náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného posílila obavy, že válka na východě Evropy směřuje k vleklému konfliktu. Kyjev navíc čelí nejistotě, jestli může počítat s budoucí podporou ze strany Washingtonu. Pro řadu amerických politiků je nyní přednější pomoc Izraeli a ukrajinskou pozici může ještě zhoršit případný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Evropa by se tak měla připravit na převzetí zodpovědnosti za svou bezpečnost. Její vojenská výroba se však rozjíždí pomalu a není schopná dodat ani slíbené množství munice Kyjevu.
Situace na zhruba tisíci kilometrech fronty je nejednoznačná. Letošní ukrajinská protiofenziva vedla jen k omezeným územním ziskům. Sílám Kyjeva na jihu chybí stále zhruba osm až devět desítek kilometrů k dosažení pobřeží Azovského moře. Rusko přešlo v poslední době do útoku okolo měst Avdijivka v Doněcké oblasti a Kupjansk v Charkovské oblasti, také ale bez výraznějších úspěchů.
Toto není patová situace
Zalužnyj minulý týden v článku The Economistu uvedl, že válka je ve slepé uličce. Posouvá se podle něj do nové fáze statických a vyčerpávajících bojů, které Rusku umožní obnovovat své síly a ohrozit postavení ukrajinské armády i Ukrajiny samé.
„Ukrajinské ozbrojené síly potřebují klíčové vojenské schopnosti a technologie, aby se dostaly z tohoto druhu války. Nejdůležitější je letecká síla,“ napsal Zalužnyj. Od Západu by chtěl moderní stíhačky, drony, prostředky k odminování, pomoc s vedením elektronického boje a posílením dělostřelectva.
Prezidentská kancelář v Kyjevě se proti Zalužného hodnocení ohradila. Text podle ní vzbudil u partnerů napadeného státu paniku a závěry z něj vyvodí i Moskva. „Čas plyne, lidé jsou unavení. Ale tohle není patová situace,“ snažil se o víkendu klidnit situaci i prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň popřel spekulace, že se ho západní státy snaží přimět k jednání s Kremlem.
„Vidíme různá hodnocení ze strany ukrajinských představitelů, ale v pozadí máme všichni obavu, že konflikt může být dlouhý, a také úvahy o tom, jak dlouho to Západ zvládne,“ konstatuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Debata o ukrajinských vyhlídkách na bojišti každopádně přichází v nelehké době, kdy další ukrajinské osvobozovací plány může snadno zmařit počasí. „Jedna věc je běžet tři sta metrů k nepřátelské pozici v červnu a úplně jiná, když jste po kolena v blátě, teplém oblečení, ochranných pomůckách a s batohem s náhradním oblečením,“ popsal Reuters vyhlídky plukovník Oleksandr Popov, velitel dělostřelecké průzkumné brigády.
Čeká nás boj o nebe
Rusko navíc v tomto období po loňském vzoru stupňuje útoky na kritickou infrastrukturu, aby zemi způsobilo co nejvíc problémů s dodávkami elektřiny, tepla a vody. „Čeká nás boj o nebe,“ předpověděl šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak. V tomto boji pomůže i laserem naváděná munice k sestřelování dronů, na jejíž nákup Washington poskytne Ukrajině tři sta milionů dolarů.
Kyjev si ale dobře uvědomuje, že jeho pozice se s vývojem událostí ve světě mění a přimět Spojené státy k podpoře pro něj bude stále těžší. „Samozřejmě je jasné, že válka na Blízkém východě odvádí pozornost,“ připustil Zelenskyj. O složitosti situace podle Havlíčka jasně vypovídá, že prezident Joe Biden spojil návrh na vyčlenění dalších prostředků pro Ukrajinu s pomocí Izraeli, aby měl v Kongresu větší šanci na úspěch. 
Ani další vyhlídky nejsou pro Ukrajinu optimistické, zdůrazňuje analytik z Asociace pro mezinárodní otázky. Dá se očekávat, že Američané budou svou pozornost stále více přesouvat i do Pacifiku. Zemi navíc příští rok čekají volby, po kterých by se mohl do Bílého domu vrátit Donald Trump. Ochota Washingtonu zabývat se evropskými bezpečnostními záležitostmi by pak nejspíš dále klesla a vyloučené není ani americké vystoupení z NATO.
„V Evropě se musíme připravovat na situaci, kdy USA v jednu chvíli Ukrajincům řeknou, že se musí spolehnout na nás, že je to naše společná evropská otázka a záležitost budoucnosti evropské bezpečnostní architektury,“ varuje Havlíček. Evropští politici si podle něj situaci dobře uvědomují, což se promítá i do investic a rozpočtů na obranu. Letos by Severoatlantickou aliancí doporučená dvě procenta HDP na armádu mělo vydávat devět evropských členů. Zlepšení je ale pomalé a stále nejsme připraveni na turbulenci, jakou může návrat Trumpa přinést, podotýká analytik.
Munice pro Ukrajinu je stále málo
Havlíček má obavy hlavně o budování výrobních kapacit. Tvrdí, že Evropě se nedaří natolik rozjet zbrojní produkci, aby případně dokázala nahradit výpadek amerických dodávek Ukrajině. A v zimním období se budou obě válčící strany snažit vytvořit zásoby střeliva pro ofenzivy v příštím roce.
Evropská unie v březnu slíbila, že Kyjevu do roka dodá milion kusů dělostřelecké munice. Část měla poskytnout ze svých zásob, další pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Norská zbrojní společnost Nammo ale odhaduje současnou celkovou evropskou výrobní kapacitu na půl milionu kusů nábojů ročně. A Washington podle některých zdrojů apeluje na sedmadvacítku, aby závazek dodržela.
Už nyní je tak zřejmé, že plán vázne. Kyjev zatím dostal necelou třetinu přislíbeného objemu. Litevský prezident Gitanas Nauséda podle webu Kyiv Post uvedl, že výrobci nebyli schopni dostatečně rychle zvýšit produkci. „Musíme přiznat, že jsme ještě nedosáhli objemů, které jsou nezbytné pro to, abychom mohli pokračovat v poskytování této vojenské podpory Ukrajině,“ připustil Nauséda.
Tyto varovné zprávy přicházejí v době, kdy Moskva dostává vojenský materiál ze Severní Koreje. Zpravodajské služby Soulu se domnívají, že Pchjongjang agresorovi poslal od srpna už milion kusů munice. Rusko má zřejmě ještě stále zásoby z minulosti a k tomu se očekává, že bude během příštích let schopné zvýšit svou vlastní produkci na dva miliony kusů ročně. Ani to by však nestačilo k udržení dosavadního válečného tempa, pokud by konflikt trval ještě dlouhé roky.
