Výkonný orgán Evropské unie podal žalobu na celkem osm unijních zemí kvůli tomu, že nezavedly do svých právních řádů směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání neboli whistleblowerů. Ve čtvrtek to oznámil mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Mezi žalovanými státy je vedle Německa, Španělska, Itálie, Polska, Maďarska, Lucemburska a Estonska také Česká republika.
Evropská komise zároveň požádala soud, aby žalovaným státům vyměřil pokutu. Ta se má načítat do té doby, dokud Česko a ostatní provinilé země nebudou unijní pravidla respektovat. Dvouletá lhůta pro transpozici této směrnice vypršela 17. prosince 2021.
Vláda Petra Fialy (ODS) předložila příslušný návrh zákona Poslanecké sněmovně loni v listopadu. Dosud se ho však nepodařilo schválit. V současné době je v dolní komoře před druhým čtením, při němž mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy.
Zákon v minulosti kritizovaly protikorupční organizace. Nicméně třeba i vládní Piráti si přáli, aby se směrnice vztahovala také na přestupky a anonymní oznámení. To na začátku března zákonodárcům doporučil i ústavně-právní výbor.
„Současný návrh zákona je k ničemu. Malé a nedostatečné legislativní krůčky v podání ministra spravedlnosti Pavla Blažka akorát způsobí, že nikdo nic závažného oznamovat nebude. Přibude tak další práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování,“ uvedl loni v listopadu právník Transparency International Jan Dupák.
Směrnice z roku 2019 je podle Bruselu klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to třeba nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek až po jadernou bezpečnost.
V Česku nový zákon dolehne na veřejné instituce, úřady a obce s více než 10 tisíci obyvateli a také na firmy, které mají nad padesát zaměstnanců. Těch je podle Českého statistického úřadu v zemi přibližně 15 tisíc. Zaměstnavatelům směrnice přinese řadu nových administrativních povinností.
Firmy budou muset například určit pracovníka, který zajistí, že zaměstnanci budou mít možnost podat písemně skrze oznamovací systém, ústně a na žádost dokonce také osobně podnět upozorňující na podezření z protiprávního jednání, na něž narazili při výkonu práce.
