Evropská unie podnikne v dubnu první kroky ve společných nákupech zemního plynu. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Cílem je srazit globální ceny energetických surovin a zajistit si stabilní dodávky v době nejistoty vyvolanou válkou na Ukrajině.
Unijní sedmadvacítka a její tři sousedé budou podle výchozích odhadů společně poptávat 24 miliard metrů krychlových zemního plynu. První kontrakty s dodavateli ze Spojených států, Blízkého východu či z Afriky by mohly být podepsány v červnu.
Ačkoli ceny energií meziročně klesly, nadále přispívají k současné vysoké inflaci a představují zátěž pro konkurenceschopnost evropských firem vůči jejich americkým a čínským rivalům.
„Věřím, že vytváříme nový systém, který zvýší konkurenci, přitáhne nové dodavatele a zlevní energie. Evidujeme obrovský zájem ze strany mezinárodních dodavatelů,“ prohlásil Šefčovič.
Co určuje cenu ropy?
Místopředseda Evropské komise dále řekl, že zaznamenal zájem o společné nákupy plynu od velkých průmyslových spotřebitelů, jako jsou automobilky, sklárny, ocelárny nebo keramičky. Na straně nabídky má o spolupráci s Evropou zájem více než padesát energetických společností z celého světa.
Po prvním výběrovém řízení bude evropský blok organizovat další společné nákupy. Přestože plynové zásobníky ve státech sedmadvacítky jsou i díky mírnější zimě stále naplněné zhruba ze 61 procent, pozornost evropských vlád se pomalu přesouvá k opětovnému naplnění před příští topnou sezonou.
„Jsem proti jakékoli lhostejnosti nebo pocitu, že těžké časy minulého roku skončily, protože nevíme, co nás čeká v tom letošním. Nadále je klíčové, abychom se vypořádali s vysokými cenami energií,“ myslí si Šefčovič. „Nemůžeme pohánět naši ekonomiku za tak velkých cenových rozdílů oproti Spojeným státům a Číně,“ dodal.
Evropská unie loni prosadila řadu nouzových regulací, aby si pojistila, že se na energetickém trhu již nebudou opakovat bezprecedentní cenové skoky, například povinné vytváření plynových rezerv.
