Evropská unie chce přitvrdit sankce proti Rusku
„Vyjadřujeme naše obavy z dalšího zhoršování bezpečnostní a humanitární situace na východě Ukrajiny. Odsuzujeme zabíjení civilistů během plošného ostřelování města Mariupol,“ uvedli lídři zemí EU ve společném prohlášení, ve kterém zároveň vyzvali Rusko k zastavení podpory separatistů, odsouzení jejich akcí a k uvedení dohod z Minsku v život.
Přípravu dokumentu koordinoval stálý předseda Evropské rady Donald Tusk. Svůj pohled na vývoj přiblížil už v neděli, když na Twitteru poznamenal, že nastal čas přikročit k politice založené na chladných faktech a bez iluzí. „Opět se ukazuje, že snaha o uklidnění jen pobízí agresora k větším násilným činům,“ napsal.
Ministři požádají ve čtvrtek Evropskou komisi o přípravu dalších sankčních opatření. O schválení sankcí by země Evropské unie měly rozhodnout na summitu konaném 12. února.
Čtěte o postoji OSN:
Pro nové sankce se vyslovil například estonský prezident Toomas Hendrik Ilves nebo lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Lotyšsko je nyní předsednickou zemí EU.
Pokud ministři zahraničí dospějí k závěru, že nějaká podoba tvrdších sankcí je na místě, nebude to ale znamenat jejich okamžité spuštění. Konkrétní jména, která by byla případně doplněna na sankční seznam, musí před konečným schválením diplomaty a následnou oficiální publikací připravit evropská diplomatická služba.
Once again, appeasement encourages the aggressor to greater acts of violence. Time to step up our policy based on cold facts, not illusions
— Donald Tusk (@eucopresident) January 24, 2015Za posledních 24 hodin padlo na východní Ukrajině v bojích s proruskými separatisty devět ukrajinských vojáků a 29 jich utrpělo zranění. Ukrajinský armádní mluvčí Vladyslav Selezňov uvedl, že nejintenzivnější střety jsou hlášeny od města Debalceve. Pro povstalce má Debalceve strategický význam, protože jím prochází hlavní dopravní spojení mezi Doněckem a Luhanskem, tedy metropolemi oblastí ovládaných separatisty. Na východě Ukrajiny nyní zuří nejtvrdší boje od loňského září, kdy bylo uzavřeno příměří.
Selezňov upřesnil, že všichni vojáci zranění od pondělí jsou v nemocnicích. Podle agentury Ukrinform také dodal, že v současné době se ve zdravotnických zařízeních léčí 348 vojáků, z nichž 11 má těžká zranění.
Putinův mluvčí: Ekonomické vyhrožování nikdy ničemu nepomohlo
Tiskový mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putin již včera označil možné zpřísnění sankcí jako „absolutně destruktivní a neopodstatněný postup, který by se časem ukázal jako krátkozraký.“ Dodal, že Rusko na takové výhružky nikdy nepřistoupilo a nemohou vést ke změně „dobře známé a logické“ pozice Ruska.
Snížení ruského ratingu navíc nepovažuje za ekonomicky odůvodněné, horšící se ratingová hodnocení označuje Putinův mluvčí jako politicky motivované kroky.
| EU nyní uplatňuje vůči Rusku několik typů sankcí |
|---|
| První skupina souvisí s ruskou anexí Krymu, postihuje tamní osoby a firmy těžící z vývoje. Společnosti z unie mají na Krymu zakázáno například investovat, turistické kanceláře tam nesmí pracovat a podobně. |
| Další sankce postihují zmrazením majetku a zákazem cest do EU právnické a fyzické osoby, které narušují územní celistvost Ukrajiny. Seznam byl rozšířený naposledy loni koncem listopadu. Doplnění dalších osob je tedy zřejmě jednou z možností, kterou budou ministři zahraničí ve čtvrtek zvažovat. |
| Ve snaze dosáhnout změny ruské politiky pak unie loni v létě přistoupila k hospodářským sankcím. Omezený je přístup ruských bank a firem na světové finanční trhy a do Ruska nesmí být exportovány určité typy zboží. Rusko reagovalo vlastním embargem na dovoz potravinářských výrobků. |
