To vše podle studie znamená, že evropské lesy nebudou do budoucna stačit pohlcovat emise produkované v energetice, průmyslu či dopravě. Podle dosavadních propočtů lesy v Evropě dokázaly ze vzduchu odstranit desetinu emisí. „Myslelo se, že toto tempo vydrží ještě desítky let, jenže to vypadá, že lesy se pomalu blíží bodu nasycení. Je proto třeba změnit lesnické strategie, abychom roli lesů v pohlcování skleníkových plynů udrželi,“ dodávají vědci z Finska, Nizozemska, Švýcarska a Itálie ve své studii.
Pokud se nic nestane, přestanou lesy v Evropě pohlcovat oxid uhličitý někdy kolem roku 2030, soudí Gert-Jan Nabuurs z Wageningen University, který skupinu expertů vedl. Paradoxní je, že v Evropě je nejvíce lesů za posledních několik století. Jenže čím jsou stromy starší a rostou pomaleji, tím méně oxidu uhličitého zpracují.
Nabuurs a jeho skupina proto například doporučuje, aby se začalo s výběrovým kácením lesů a jejich opětovným vysazováním. Omlazení by prý potřebovaly hlavně lesy v Německu a Francii. Bez těchto opatření se může dostat pod tlak i Evropská unie, pokud jde o plnění cílů pro snížení emisí skleníkových plynů.
Do roku 2020 chce EU snížit emise o 20 procent ve srovnání s rokem 1990. Objem oxidu uhličitého, který dokážou pohltit evropské lesy, se přitom do tohoto cíle může započítat.
