„Pokračujeme v bitvě,“ prohlašují organizátoři demonstrací po nečekaném oznámení premiéra, že celá vláda odstupuje.
Aktivisté, kteří prakticky denně demonstrují v ulicích řady bulharských měst, nepatří k žádné ze zavedených politických stran. Organizují se přes internet a zcela postrádají jakýkoli ucelený politický koncept. V jejich hledáčku jsou nejen zahraniční monopoly, ale také politici a jejich strany. Těm vyčítají chudobu ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, vysokou nezaměstnanost, všudypřítomnou korupci a organizovaný zločin.
Podle sociologů je tlak ulice nevypočitatelný. Aktivisté nyní žádají padesátiprocentní zastoupení ve všech státních kontrolních úřadech, jako je například energetický regulátor, který s českým koncernem ČEZ vede řízení o možném odejmutí licence. Zároveň chtějí volby, ze kterých by vzešel široký lidový sněm pro změnu ústavy.
„Když spálíte americkou vlajku, účty za elektřinu to nesníží,“ kritizuje zčásti chaotické demonstrace sociolog Dimitar Dimitrov. Podle politologa Ognjana Minčeva ve srovnání s hlubokou krizí v letech 1996 až 1997 chybí nyní politická alternativa. Současná situace vrhá zemi do „praktického bezvládí“.
Řádné parlamentní volby se měly konat v červenci, nyní by voliči měli vybírat nový parlament předčasně, zřejmě v dubnu. Socialistická opozice, druhá nejsilnější strana v zemi, žádá nové volby a odcházející premiér Borisov se nechce podílet na přechodné vládě. Socialisté na svém sobotním sjezdu přislíbili, že v případě volebního vítězství čeká zemi „ostrý levicový obrat“. Někdejší bulharská eurokomisařka Meglena Kunevová nicméně vidí v současné krizi šanci. „Nyní je nutná účast občanské společnosti v politice,“ řekla Kunevová, která stojí v čele centristické strany.
