Podle prosincových odhadů vlády způsobily ekonomické ztráty přesahující 42 miliard dolarů, navíc citelně zasáhly světový průmysl informačních technologií. Spojené státy loni zaznamenaly rekord v počtu pohrom, které v konečném zúčtování přišly na více než miliardu dolarů. Odborníci se obávají, že loňský rok extrémního počasí nebyl do budoucna výjimkou.
Nepříjemné rekordy
Američané museli podle Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) v uplynulém roce čelit hned dvanácti přírodním katastrofám, které miliardovou hranici újmy překonaly. Předchozí rekord z roku 2008 jich čítal devět. Jen škody plynoucí z těchto dvanácti událostí se vyšplhaly přinejmenším na 52 miliard dolarů. Odhaduje se, že celkem pojišťovny musí v souvislosti s řáděním živlů v USA v loňském roce vyplatit zhruba 35 miliard.
Stejnou částku podle švýcarské zajišťovny Swiss Re pojišťovny vydaly kvůli zemětřesení v Japonsku. Zajišťovna minulý měsíc uvedla, že celkem katastrofy v uplynulém roce světovou ekonomiku stály 350 miliard dolarů a zemřelo při nich kolem 30 tisíc lidí. Odhaduje, že pojišťovny za ně musely vyplatit 103 miliard, v porovnání s předchozím rokem více než dvakrát tolik.
„Z pohledu nároků vzešlých z katastrof byl rok 2011 pro pojišťovnictví druhým nejdražším rokem v historii,“ sdělila zajišťovna. Primát podle ní stále drží rok 2005, kdy se hlavně kvůli hurikánu Katrina objem vyplacených pojistek vyšplhal na 123 miliard. Kdyby však byli Japonci více pojištěni, mohl loni padnout, podotkla Swiss Re. Zajišťovna Munich Re minulý týden však uvedla, že loňský rok byl rekordní. Podle jejích údajů vyplatily pojišťovny sice jen mírně vyšší částku, než s kterou kalkuluje Swiss Re, škody za rok 2005 však Munich Re vyhodnotila o dost níž.
Velké katastrofy roku 2011
Jen předzvěst
„Máme dobrý důvod věřit tomu, že to, co se stalo v roce 2011, není anomálie, ale předzvěst toho, co přijde,“ míní Jane Lubchencová z NOAA. Nárůst amerických katastrof a s nimi spojených škod úřad připisuje několika faktorům – celkovému růstu populace, zvyšování počtu pojištěných lidí žijících v rizikových oblastech a oteplování klimatu. „S klimatickými změnami musí být země připravena na to, že v budoucnu bude extrémní počasí častější,“ poznamenal Jack Hayes, další zástupce úřadu.
Také vědci z OSN koncem roku uvedli, že se v budoucnu dá čekat zhoršení téměř všech projevů extrémního počasí – častější vlny veder a větší sucha, silnější deště a cyklony, více povodní a sesuvů půdy. To může mít mnoho dalekosáhlých následků, tvrdí odborníci, zabývající se klimatickými změnami. Dá se podle nich například očekávat, že říční záplavy v kombinaci se vzestupem hladiny oceánů výrazně ovlivní migraci a stanou se katalyzátorem stěhování obyvatelstva do velkoměst. Ta přitom v souvislosti s těmito jevy mohou také očekávat řadu problémů, třeba nedostatek pitné vody kvůli naplavení mořské vody do sladkovodních rezervoárů.
Konkrétních předpovědí na letošní rok je zatím poskrovnu. Podle těch existujících ale není důvod k panice. Kupříkladu předběžné prognózy letošní sezony hurikánů naznačují, že by sice měla být nad dlouholetým průměrem, ale rozhodně nepřekročí průměr posledních, „aktivnějších“ let. Zpráva OSN však uvádí, že výskyt tropických cyklon sice zřejmě zůstane stejný nebo se v budoucnu dokonce sníží, pokud se však už cyklony vytvoří, budou mít pravděpodobně horší průběh.
Svět není připraven na záchranu
Britský ministr pro mezinárodní rozvoj Andrew Mitchell na sklonku roku varoval, že bohaté země selhávají ve financování krizového fondu OSN na pomoc obětem katastrof, a nechávají tak svět „nebezpečně nepřipravený“ na další pohromy. Mitchell si posteskl, že se státy nedokázaly poučit ze série loňských neštěstí. Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu lidí, žijících ve zranitelných oblastech, se v budoucnu očekává zvyšování počtu těch, které zasáhnou velké tragédie, zdůraznil. „Rokem 2011 otřásly ničivé pohromy a existují důkazy o tom, že tento trend bude pokračovat,“ citoval ho britský The Guardian. Mitchell vytkl některým zemím, že čekají, až se katastrofa stane, což ohrožuje organizaci životně důležitých záchranných prací v první fázi. Fond, který vznikl v reakci na tsunami v roce 2004, zahájil rok s deficitem 45 milionů liber. „Minulost ukazuje, že mezinárodní odpovědi by mohly být účinnější, kdyby byly patřičně plánovány jako část jednotného systému, než když jsou prováděny způsobem záplatování, který často vidíme,“ poznamenal Mitchell.
