Rada guvernérů americké centrální banky Fed letos naposledy jedná o měnové politice. Svůj verdikt k výši úrokových sazeb oznámí už ve středu večer středoevropského času. Podle českých analytiků bude však pro trhy klíčový především následný projev šéfa Fedu Jerome Powella, jenž naznačí, jak budou centrální bankéři krotit současnou vysokou inflaci v roce 2023.
V posledních devíti měsících Powell zvyšoval úroky rychlejším tempem než jakýkoliv jiný guvernér Fedu od osmdesátých let minulého století. Cílem pochopitelně bylo zastavit rekordně vysokou míru inflace, která ve Spojených státech v červnu vystoupala na 9,1 procenta, tedy na čtyřicetileté maximum.
Americká inflace nicméně začala během podzimu zpomalovat a zdá se, že má svůj vrchol již za sebou. Centrální bankéři proto nyní stojí před velice obtížným rozhodnutím, jak postupovat dále, upozorňuje deník The Wall Street Journal. Inflace je totiž stále příliš vysoká na to, aby se s ní Fed mohl smířit. Přehnaně agresivní utahování měnové politiky může na druhé straně poslat USA do hospodářské krize.
Všeobecně se očekává, že guvernéři dnes zvolí kompromis a zvýší úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 4,25 až 4,5 procenta čili na nejvyšší úroveň od roku 2007. Šlo by ale o jemnější přístup než na předchozích čtyřech mítincích, kdy centrální banka pokaždé zvedla úroky o 0,75 procentního bodu.
Jak se počítá inflace?
„Nelze ovšem zcela vyloučit, že Fed zvedne sazby o 0,75 procentního bodu i tentokrát, a naopak zpomalí tempo zvyšování sazeb v příštím roce,“ myslí si analytička společnosti Finlord Eva Mahdalová. „Pokud dojde k očekávanému zvýšení o 0,5 procentního bodu, akciové burzy nejspíš posílí,“ dodává Mahdalová.
Experti se každopádně shodují, že investory by měly zajímat hlavně doprovodné komentáře šéfa Fedu. „Jakýkoli náznak, že se růst sazeb v roce 2023 nezastaví na pěti procentech, by mohl být trhy vnímán negativně,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Portfolio manažer ve společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler varuje, že akciové burzy zřejmě čeká tvrdé střetnutí s realitou. „Trhy se v posledních týdnech nacházejí ve stadiu excesivní euforie a posilují s očekáváním, že pod vlivem slabší inflace Fed kapituluje a přestane zvedat úroky. Inflace ale stále zůstává extrémně vysoká, a navíc se koncentruje v sektoru služeb a růst cen v tomto segmentu většinou bývá setrvalejší. Proto bude cyklus zvedání úroků zřejmě pokračovat,“ míní Pfeiler.
Spotřebitelská poptávka podle něj zůstává robustní zejména kvůli přehřátému trhu práce. „Bez zvýšení nezaměstnanosti nelze na porážku inflace pomýšlet,“ dodává Pfeiler. S tím souhlasí i Sobíšek. „Domnívám se, že Fed udělá při zvedání sazeb ještě minimálně jeden stejně velký krok jako tuto středu. Poté může doladit jejich optimální výši po čtvrtkách procentního bodu,“ doporučuje ekonom.
Kromě amerického Fedu bude tento týden naposledy v roce 2022 zasedat i Evropská centrální banka. Ta se ve čtvrtek zřejmě uchýlí ke stejnému kroku jako Washington a po sérii rychlého zvyšování zvedne základní úrok „jen“ o 0,5 procentního bodu. I v jejím případě bude zásadní sledovat proslov guvernérky Christiny Lagardeové.
„Trhy stále očekávají, že terminální sazba zůstane na úrovni 2,8 procenta. Evropská centrální banka také pravděpodobně zhorší odhady ekonomického růstu a zvedne projekci inflace oproti původní prognóze,“ odhaduje Pfeiler.
