Předseda Směru-SD Robert Fico ohlásil vítězství své strany ještě před oficiálním sečtením všech hlasů. Současně nabídl ostatním stranám možnost vytvoření koalice. Očekává se ale, že levicový Směr-SD vytvoří vládu sám. Po Maďarsku se Slovensko stalo druhou zemí Visegrádské čtyřky s jednou dominantní politickou stranou.
„Dosáhli jsme výsledku, který nás překvapil. Měl jsem tajný sen získat milion voličů, což se nám podařilo,“ komentoval průběžné výsledky Fico. Už v noci propukly v centrále strany mohutné oslavy jasného volebního vítězství.
Po sečtení hlasovacích lístků z více než 95 procent okrsků dostal Směr-SD téměř 45 procent hlasů. To by mu ve 150členné Národní radě zajistilo 84 křesel.
Silnější než Mečiar
Výsledek Směru-SD je tak lepší, než přepokládaly průzkumy veřejného mínění i volební odhady sestavené na základě odpovědí voličů v den hlasování. Směr-SD, který v minulosti spojil levicová seskupení, dosáhl ještě silnějšího postavení než v 90. letech dominantní HZDS někdejšího trojnásobného premiérka Vladimíra Mečiara. Mečiarova strana po volbách v roce 1992 měla 74 poslanců, v dalších letech ale ztrácela na popularitě a v roce 2010 vypadla ze sněmovny.
Dále ke slovenským volbám:
Na Slovensku skončily volby, přišlo zřejmě nejméně lidí v historii
Zklamaná Radičová se loučí s politikou
Kromě jasného vítězství levice přinesly volby i další překvapení. V hlasování uspěla nová strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti populisty Igora Matoviče, která se průběžně pohybuje kolem 8,5 procenta. S vládními křesťanskými demokraty tak soupeří o post druhé nejsilnější strany. Matovič není ve slovenské politice úplným nováčkem. V roce 2010 se dostal do sněmovny z posledního místa kandidátky liberální strany Svoboda a solidarita (SaS). Naopak v parlamentu s téměř jistotou už neusedne nacionalistická Slovenská národní strana. Nepotvrdily se obavy z historicky nejnižší volební účasti.
Výrazné ztráty proti předchozím volbám zaznamenaly dvě nejsilnější vládní strany SDKU-DS a Svoboda a solidarita (SaS). Obě podle průběžných výsledků ztratily více než polovinu voličů. SDKU-DS se ziskem kolem šesti procent hlasů podle politologů doplatila mimo jiné na vyšetřování údajného uplácení politiků a úředníků finanční skupinou Penta v letech 2005 a 2006, kdy šéf strany Mikuláš Dzurinda byl premiérem. Korupční aféra s názvem Gorila se dostala do popředí předvolební kampaně, proti politické korupci se v zemi konalo vícero demonstrací. Za SDKU-DS v předčasných volbách navíc nekandidovala dosluhující premiérka Iveta Radičová, která v roce 2010 dostala nejvíc preferenčních hlasů z celé SDKU-DS. Dzurinda jednoznačně neuvedl, zda je v reakci na volební výsledek připraven z čela strany odstoupit.
Liberální SaS se před volbami zase dostala pod tlak kvůli zveřejnění nahrávky ze schůzky svého šéfa Richarda Sulíka s kontroverzním podnikatelem. K ztrátě hlasů SaS zřejmě přispělo i rozhodnutí Matoviče založit vlastní stranu.
Novou vládu čeká boj s vysokou nezaměstnaností, jakož i nelehká úloha ozdravit státní finance, aby podíl veřejného schodku na výkonu ekonomiky v příštím roce nepřekročil tříprocentní limit stanovený Bruselem. Fico se dnes k tomuto závazku přihlásil. Už dříve oznámil, že by zvýšil zvláštní daň pro banky, která je už nyní jednou z nejvyšších v EU. Více na dani z příjmů v případě sestavení vlády Směrem-SD patrně zaplatí i občané s nadprůměrnými příjmy a nejziskovější firmy. To by znamenalo ústup od rovné daně z příjmů, která je v zemi stanovena na 19 procent.
Předčasné volby se na Slovensku konaly poté, co se koalice čtyř stran pravého středu neshodla na pomoci zadluženým zemím eurozóny. SaS loni na podzim odmítla při hlasování v parlamentu podpořit rozšíření pravomocí záchranného fondu eurozóny, které vláda spojila s vyslovením důvěry.
