„Je nám jedno, jak to udělají, ale na konci měsíce potřebujeme uhradit platby. Ekonomika nemůže oživit, pokud neplatíte účty,“ řekl Mas skupině novinářů zahraničních médií. Mluvčí katalánské vlády později agentuře Reuters upřesnil, že Mas mluvil o běžných platbách na konci každého měsíce, nikoli o termínu splacení konkrétního dluhu.
Katalánsko představuje pětinu španělské ekonomiky. Oblast musí letos splatit dluhy 13 miliard eur (331 miliard korun) a navíc financovat svůj rozpočtový deficit. Ten by měl letos klesnout na 1,5 procenta hrubého domácího produktu z loňských zhruba čtyř procent. Mnozí ekonomové to však považují vzhledem k očekávanému letošnímu propadu španělské ekonomiky za nemožné. Katalánsko už snížilo mzdy ve veřejném sektoru, zmrazilo investice a zavedlo daň z cestovního ruchu a přirážky k lékařským receptům a benzinu.
Všech 17 španělských oblastí musí letos refinancovat dluh v částce 36 miliard eur a jejich úhrnný rozpočtový deficit by měl dosáhnout 15 miliard eur. Loni řada oblastí musela kvůli splátkám dluhu zůstávat měsíce pozadu s běžnými platbami například dodavatelům komunálních služeb nebo vybavení nemocnic.
Letos vláda poskytla oblastem zvláštní úvěrovou linku na běžné platby, z níž Katalánsko vyčerpalo dvě miliardy eur. Tyto peníze však příští měsíc dojdou a Madrid slíbil, že přijde s novým plánem. Španělské regiony přestaly být schopné financovat se vydáváním dluhopisů na trhu od vypuknutí řecké dluhové krize na jaře 2010.
Premiér Mas uvedl, že Katalánsku došly možnosti dalšího financování. V minulých dvou letech region prodal občanům „vlastenecké dluhopisy“, ale schopnost obyvatel je dál kupovat dosáhla horní meze, řekl premiér. Za krátkodobý bankovní úvěr by země musela platit neúnosné částky, jak se ukázalo nedávno, když region Valencie získal šestiměsíční půjčku na sedmiprocentní úrok. Katalánské splátky úroků se za poslední dva roky zdvojnásobily na zhruba dvě miliardy eur v tomto roce.
Potíže se zadluženými regiony a rostoucí problémy španělských bank dovádějí Španělsko do krizové situace. Investoři se stále více obávají, že země bude dalším žadatelem o finanční pomoc v eurozóně po Řecku, Irsku a Portugalsku.
Výnosy desetiletých španělských státních dluhopisů po zprávě o katalánských potížích stouply podle agentury Reuters o 0,12 procentního bodu na 6,3 procenta a přibližují se kritické hranici sedm procent, nad níž je velmi obtížné získávat nové úvěry k refinancování splatných závazků. Zpráva srazila kurz eura na nové dvouleté minimum a oslabila i akcie v Evropě a USA.
