„Konec eura by byl zkázonosný. Euro je rezervní měna,“ uvedl Riley. „Co by to udělalo s finanční a politickou stabilitou?“
„Je těžké věřit tomu, že euro přežije, když se nevzpamatuje Itálie,“ dodal s tím, že zatímco mnozí považují Itálii na politicky a ekonomicky příliš důležitou k tomu, aby ji nechali padnout, „jiní by mohli argumentovat také tím, že je příliš velká pro záchranu“.
Riley vidí jednu z cest k záchraně eura ve větší pomoci klíčové Itálii přes Evropskou centrální banku. Tu vyzval k tomu, aby se zbavila své současné neochoty k větším nákupům státních dluhopisů problémových zemí, a přestala bránit tomu, aby si mohl záchranný fond eurozóny EFSF půjčovat přímo od ní.
„Může být euro zachráněno bez aktivnější účasti ECB? Upřímně si myslím, že ne,“ uvedl Riley. Podle něj má ECB stále velký prostor k rozšíření svých aktiv.
„Proč by nemohla ECB jednou přijít a říct: 'Nastavíme strop úrokových sazeb', nebo 'Nedovolíme úrokovým sazbám překonat sedm procent', nebo jakoukoliv jinou hranici, kterou považují za strop? Proč by se nemohl EFSF změnit na banku a půjčovat si přímo od ECB, aby nemusel hledat finance na trhu?“ vylíčil svou představu působení ECB Riley.
Riley: Francie je nejslabší „AAA“ země, Řecko nebezpečný „žolík“
Fitch varovala, že ekonomický výhled eurozóny se zhoršil. Agentura zatím neočekává, že by v tomto roce zhoršila rating druhé největší ekonomiky eurozóny - Francie. Konkurenční Standard & Poor's přitom o Francii mluví jako o možném kandidátovi pro zhoršení ratingu rovnou o dva body. „Francie je nejslabší ze zemí s ratingem AAA v eurozóně,“ připustil každopádně Riley.
Velkou hrozbou pro eurozónu je podle Rileyho ale i nadále Řecko. Loňské donucení soukromých investorů k tomu, aby přistoupili na obrovské ztráty z řeckých dluhopisů, totiž podle něj zničilo předpoklad, že žádná země eurozóny nemůže zkrachovat.
„Mluví se o tom, že pokud by Řecko opustilo euro, znamenalo by to začátek konce eurozóny,“ řekl Riley. „Řecko je jakýsi žolík v celém balíku eurozóny a má potenciál ji celou potopit,“ dodal.
