Poslanci začali o ústavě rokovat v pátek, hlasování se čeká ve středu. V zemi se v tuto chvíli poměrně bouřlivě diskutuje o dopadech výjimečného stavu, který prezident François Hollande vyhlásil po pařížských útocích z 13. listopadu. Vypršet by měl 26. února, socialistická vláda má ale zájem o jeho prodloužení o další tři měsíce.
„Francouzi volají po tom, abychom učinili všechno pro jejich ochranu,“ apeloval v pátek premiér Manuel Valls na zákonodárce. Díky sérii tisíců razií a zatýkání, ke kterým má nyní policie širší pravomoci, se podle něj podařilo zmařit další teroristické spiknutí.
Silné opatření
Ochránci lidských práv ale tvrdí, že výjimečný stav je příliš přísné opatření, které mnoha nevinným lidem přináší potíže. Organizace Amnesty International (AI) publikovala zprávu s jejich svědectvími. Někteří postižení kupříkladu tvrdí, že v důsledku policejních zákroků ztratili práci. „Mimořádná opatření jsou slepá. Jsou primárně zaměřena na muslimy, často bez jakýchkoli základů,“ cituje materiál jednu výpověď.
Podle AI bylo provedeno více než tři tisíce domovních prohlídek, které vyústily jen ve čtyři vyšetřování související s terorismem. Dalším rozpačitě přijímaným bodem je návrh na odebírání občanství lidem spjatým s terorismem. Kvůli mezinárodnímu právu se může dotýkat jen těch, co mají dva pasy. Kritici tvrdí, že jsou tak Francouzi s dvojím občanstvím znevýhodněni.
Na konci ledna kvůli tomuto plánu rezignovala ministryně spravedlnosti Christiane Taubiraová. Opatření podle ní podryje jeden ze základních principů republiky.
| Nepřesvědčivý Hollande |
|---|
| Francouzský prezident François Hollande, který dlouhodobě bojuje s nízkou popularitou, je v nelehké situaci. Jeho obliba šla krátce po útocích a vyhlášení výjimečného stavu nahoru, jenže zase upadá. Jeho práci nyní schvaluje 26 procent Francouzů, což je o deset méně než před měsícem. Prezident by proto potřeboval nutně ukázat, že je schopný sjednotit v kritických okamžicích politickou scénu. Reforma ústavy má však v parlamentu odpůrce napravo i nalevo. |
