Na slova německé kancléřky o nezájmu skupiny nejbohatších zemí světa podílet se na evropském záchranném mechanismu reagovala poklesem evropská měna i burzy. Vlažný přístup světových mocností k přímému podílu na Evropském fondu finanční stability naznačila, že se jim více zamlouvá obecnější řešení evropských dluhových problémů přes posílení zdrojů Mezinárodního měnového fondu.
„Jednou z možností je například založení něčeho, co bychom mohli nazývat svěřeneckým fondem, který by rozšířil zdroje pro MMF. Tak to nebude určeno jen pro eurozónu, ale pro celou globální komunitu,“ prohlásil prezident EU Herman Van Rompuy.
Brazilská prezidenta Dilma Rousseffová například uvedla, že její země poskytne Evropě finanční pomoc pouze v případě, že to bude prostřednictvím MMF. „Nemám zájem přispět přímo evropskému (stabilizačnímu) fondu. Proč bych měla?“ prohlásila.
Van Rompuy uvedl, že dodatečné prostředky mají být fondu poskytnuty „rychle, pokud to bude nutné“. Konkrétní dohoda o způsobu posílení MMF ale zatím chybí. Podle Van Rompuye ministři financí hlavních světových ekonomik nadefinují tři technické možnosti posílení fondu do jejich příští schůze.
Klíčové je zabránit nákaze Itálie a Španělska
Podle zdrojů blízkých jednání skupiny G20 se mluvilo o tom, že by jednotlivé země měly mít možnost skládat dobrovolné příspěvky na účty MMF, který by se měl stát jakýmsi zdrojem financí poslední záchrany a to i přes jisté výhrady Spojených států.
Podle informací DPA má MMF podle plánů G20 poskytovat krátkodobé preventivní úvěry k posílení likvidity zemí ohrožených finanční krizí. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung pak píše, že by měly mít možnost takové úvěry čerpat i země eurozóny, a to do výše pětinásobku jejich kapitálové účasti v MMF.
Například pro Itálii by to znamenalo možnost čerpání až do výše 45 miliard eur (přes 1,1 bilionu korun), u Španělska do 23 miliard eur.
Zamýšleným posílením MMF se mocnosti snaží zabránit tomu, aby se dluhová krize dál rozšířila do velkých ekonomik, jako jsou právě Itálie a Španělsko, uvedla AP. To vše v situaci, kdy jsou země eurozóny už vyčerpány poskytováním pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku a kdy tradiční spojenec USA bojuje s vlastními problémy.
Země skupiny G20 mimo jiné také plánují určit dvacítku tzv. systemických bank, tedy takových finančních ústavů, jejichž případný krach by byl hrozbou pro globální ekonomiku. Jejich přesný seznam by měl určit nový orgán finanční stability a systemické banky by měly podléhat přísnějším pravidlům, než ostatní finanční domy. Kromě toho by mělo být předem určeno, které banky budou potřebovat navýšit kapitál, aby lépe odolávaly případným finančním turbulencím.
Na reformy v Itálii bude dohlížet MMF
Italský premiér Silvio Berlusconi na summitu uvedl, že Itálie odmítla nabídku finanční pomoci od Mezinárodního měnového fondu. Řím ale MMF požádal, aby dohlížel na její hospodářské a fiskální reformy. Informovaný zdroj agentury AP poznamenal, že takový zvýšený dohled ze strany MMF je neobvyklý.
„Itálie se sama a z vlastní iniciativy rozhodla požádat MMF, aby dohlédl na plnění závazků, které Itálie dala. Já to považuji za důkaz toho, jak je reformní proces v Itálii důležitý pro tu zemi i pro eurozónu jako celek,“ komentoval to předseda Evropské komise José Barroso. Situaci v Itálii ale bude podle něj vyhodnocovat i Evropská komise.
Velké země G20 podepsaly dohodu o boji s daňovými úniky
Vlády největších zemí skupiny G20 na summitu také podepsaly dohodu o společném postupu proti daňovým únikům. Díky ní by chtěly pro své státní pokladny získat navíc až desítky miliard dolarů, které se zatím schovávají na nezdaněných kontech.
Dohodu podepsaly vlády Spojených států, Číny, Německa a řady dalších významných zemí. Dohoda navazuje na snahu Spojených států a zemí Evropské unie přinutit k větší spolupráci Švýcarsko a další takzvané daňové ráje, v jejichž bankách je patrně mnoho kont s nezdaněnými vklady. Ve Švýcarsku je to díky jeho přísnému bankovnímu tajemství, v jiných zemích to může být jen kvůli jejich neochotě v potírání daňových úniků spolupracovat.
„Nechceme žádné další daňové ráje. Ta zpráva je naprosto jasná - země, které budou fungovat jako daňové ráje a budou sloužit k ukrývání financí, budou vypovězeny z mezinárodního společenství,“ řekl po skončení summitu francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
OECD odhaduje, že například Spojené státy kvůli daňovým únikům ročně přicházejí o zhruba 100 miliard dolarů (asi 1,8 bilionu korun), mnohem menší Řecko asi o 30 miliard dolarů (asi 543 miliard korun) ročně.
