Aktualizováno: Česko v Ankaře mění přístup k pomoci Ukrajině. Pavel krok označil za pozitivní

Do Ankary na summit Severoatlantické aliance přicestovali prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš. Z Prahy odletěli oddělenými vládními speciály. Jako první dorazila vládní delegace s Babišem, ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou. O několik desítek minut později přistál v Turecku také speciál s prezidentem Pavlem.

Oba čeští představitelé se mají v úterý večer zúčastnit neformální večeře lídrů členských zemí aliance, kterou pořádá turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten podle dosavadních informací pozval na recepci oba české ústavní činitele.

Pavlovu účast nařídil Ústavní soud

Vláda původně s účastí prezidenta republiky na summitu NATO nepočítala. Ústavní soud však kabinetu předběžným opatřením nařídil, aby Pavlovi účast umožnil.

Babiš i Pavel by se mohli společně zúčastnit také středečního jednání hlav států a vlád 32 členských zemí NATO. Premiér uvedl, že na zasedání vystoupí s pětiminutovým projevem. Podle informací ČTK by naopak neměl být prostor i pro vystoupení prezidenta.

Pavel už v Ankaře vystoupil na akci Mnichovské bezpečnostní konference, která se koná na okraj summitu NATO. Řekl, že je potřeba více investovat do obrany a že lidé si začínají uvědomovat, že jde i o investici do jejich vlastní budoucnosti.

„Česko má benefit, kdy je obklopeno spojenci, jelikož se nachází uprostřed Evropské unie a členy Aliance, což může vytvářet pocit falešné bezpečnosti,“ uvedl prezident.

Podle Pavla NATO vzniklo na principu „jeden za všechny a všichni za jednoho“. Evropa ale podle něj musí být soběstačným partnerem Spojených států. „Pokud nebudeme soběstační, je náročné očekávat, že Spojené státy budou za nás dělat naši práci,“ řekl.

Česko chce peníze přesunout do programu PURL

Novou informaci před odletem do Ankary oznámil ministr zahraničí Petr Macinka. Česko podle něj přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny, známé jako PURL. V tomto programu spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu.

„My teď řešíme, že některé projekty, které vyplývají mandatorně z našeho rozpočtu směrem k Ukrajině, tak hodláme přesměrovávat právě do tady toho programu PURL,“ řekl Macinka novinářům.

Iniciativa PURL umožňuje, aby evropští spojenci a Kanada nakupovali munici a zbraně vyrobené ve Spojených státech a následně je poskytovali Ukrajině. Účast je pro země NATO dobrovolná. Mezi první státy zapojené do programu patřily Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko mezi nimi dosud nebylo.

Český prezident Petr Pavel označil za pozitivní, že se Česko chce zapojit do iniciativy PURL, v jejímž rámci evropské země financují americké zbraně určené pro Ukrajinu. Prezident to řekl novinářům na odpoledním brífinku v Ankaře.

Pavel řekl, že pokud vláda skutečně přispěje do mechanismu PURL, půjde o pozitivní signál. Připomněl, že spojenci usilují o rozšíření okruhu zemí, které se na pomoci Ukrajině finančně podílejí. „Česká republika už byla jednou z mála, která se k tomuto procesu vůbec nepřihlásila. Pokud to tedy teď proběhne, tak to určitě je pozitivní signál,“ řekl prezident.

Podle Deníku N by měl Macinka změnu českého postoje představit při večeři ministrů zahraničí NATO a Ukrajiny. Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud odmítala dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu. Nepřispívá ani do české muniční iniciativy, i když ji nakonec nechala pokračovat.

Babiš v úterý připomněl koaliční dohodu, podle níž bude vláda pokračovat v muniční iniciativě nastartované kabinetem Petra Fialy. „Ale nebudeme do ní dávat peníze z českého rozpočtu, protože zkrátka jsme zdědili rozpočet, kde je díra 90 miliard korun na tento rok,“ řekl premiér. Česko v této iniciativě zprostředkovává dodávky velkorážové munice pro Ukrajinu. Babiš ji před volbami ostře kritizoval a sliboval její zrušení.

V Ankaře se má jednat také o návrhu poskytnout Ukrajině letos 70 miliard eur, tedy asi 1,69 bilionu korun, a nejméně stejnou částku i příští rok. Babiš už dříve uvedl, že Česko záměr nebude blokovat, ale nebude se na pomoci podílet. Peníze podle něj potřebuje na plnění závazků v NATO a pomoc stejně jako v minulosti zaplatí větší země.

Rutte chce zbrojní revoluci

Část české vládní delegace se v Ankaře zúčastnila Fóra obranného průmyslu NATO, kde se jedná o posílení kapacit vojenského průmyslu členských zemí. Prezident Pavel se na fóru setkal například s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Rutte na fóru uvedl, že aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět zhruba čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně. Do posílení obranné průmyslové základny NATO spojenci za poslední rok investovali 37 miliard dolarů.

Generální tajemník NATO zároveň vyzval k „transatlantické revoluci v obranném průmyslu“ a zbrojním firmám vzkázal, aby při investicích více riskovaly. „Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte.

Podle něj se od loňského summitu NATO v Haagu podařilo dosáhnout významného posunu. Evropské členské státy aliance a Kanada podle Rutteho vynaložily v roce 2025 na obranu v reálném vyjádření o 90 miliard dolarů více než v roce 2024. Celkové výdaje tak vzrostly na více než 570 miliard dolarů, tedy o 20 procent.