Vietnam je vítězem amerických celních válek, říká po roce jejich trvání profesor z newyorské univerzity
- Některé státy v uplynulém roce výrazně vydělaly na amerických celních válkách, zejména pak na oslabování vztahů mezi USA a Čínou.
- Často se stávají mezizastávkou pro zboží na cestě do Spojených států.
- O clech i dopadech probíhajícího konfliktu na Blízkém východě mluvil s e15 americký profesor Steven Altman z New York University Stern School of Business, který je také ředitelem iniciativy společnosti DHL pro globalizaci.
Přibližně před rokem uvalil americký prezident Donald Trump cla na dovoz zboží téměř z celého světa. Od té doby se sazby mnohokrát měnily a pozastavovaly. Jejich primárním cílem je omezení dovozu zboží z Číny. Z poklesu přímé americko-čínské obchodní bilance některé státy podle ředitele iniciativy společnosti DHL pro globalizaci Stevena Altmana výrazně těží. „Nejlepším příkladem, který se nabízí hned na prvním místě, je Vietnam, který v tomto období posílil své vazby jak na Čínu, tak na Spojené státy. Na straně vietnamského dovozu vidíme rostoucí podíl z Číny, u exportu zase stoupá podíl směřující do USA,“ popisuje.
Podle letošního vydání studie Global Connectedness Report logistické společnosti DHL podíl přímého importu z Číny do USA neustále klesá. Mezi lety 2017 a 2024 se snížil z 22 na 13 procent. V prvních devíti měsících minulého roku se dokonce na americkém importu podílel jen z devíti procent. Neznamená to však, že by se závislost USA na čínském dovozu snižovala, spíše to ukazuje, že se toky zboží přesměrovaly přes třetí země, jako je právě Vietnam.
Ten přitom netěží jen z toho, že by byl mezizastávkou, přes kterou se zboží přeposílá, aby se vyhnulo celnímu zatížení. „Zčásti tomu tak nepochybně je, ale ve skutečnosti ve vietnamské ekonomice roste i přidaná hodnota vytvořená přímo na domácím trhu, což je pro tuto zemi silným zdrojem růstu,“ vysvětluje Altman. Kromě Vietnamu podle něj těží z aktuální situace i další státy. „Vidíme to u Mexika nebo v jihovýchodní Asii obecně, napříč regionem ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie),“ dodává.
Vietnam zmiňuje jako zemi, která má dobře našlápnuto i do dalších let, co se týče nárůstu objemu obchodu. Rizika však spatřuje zejména v geopolitice, konkrétně v tom, jak se bude vyvíjet vztah mezi USA a Čínou. „Zranitelnost Vietnamu spočívá především v tom, jaká pravidla budou v budoucnu platit pro čínský podíl v nepřímých dovozech do Spojených států. To považuji za největší rizikový faktor,“ domnívá se. Čína se zároveň v poslední době stává stále významnějším producentem meziproduktů a výrobky produkované například ve Vietnamu tak obsahují velký podíl čínských součástek.
Konflikt na Blízkém východě
Světový obchod a toky zboží v současné době výrazně zasahuje probíhající konflikt na Blízkém východě, který trvá již měsíc. Jeho důsledky jsou patrné například při tankování u čerpacích stanic, kde ceny strmě narostly.
Kromě toho ale může být ale problém i třeba s nedostatkem helia. Třetinu ho totiž na světové trhy dodává Katar. Vzácný plyn přitom zdaleka neslouží jen jako náplň balonků a vzducholodí. Závisí na něm výroba pokročilých čipů a rozvoj umělé inteligence.
Celkové dopady konfliktu je podle Altmana zatím těžké předvídat. „Vzhledem k roli ropy a velikosti jednotlivých zemí zapojených do dění na Blízkém východě tu ale podle mě existuje potenciál pro to, aby byl globální ekonomický dopad větší než v případě války na Ukrajině. Pevně však doufám, že k tomu nedojde. Rozhodně to ale nebude mít takový dopad jako pandemie covidu, protože to byl skutečně celosvětový šok,“ komentuje aktuální situaci.
Výrazné dopady konfliktu podle Altmana pramení také z toho, že se v regionu nachází celá řada důležitých dopravních tepen, ať už se jedná o několik světově významných letišť nebo často zmiňovaný Hormuzský průliv. „Jde o konflikt, kde dochází k útokům přímo na infrastrukturu zajišťující propojenost, ať už jde o letiště, nebo tranzit přes mořské úžiny. To jsou takzvaná úzká hrdla, kvůli kterým má konflikt tak velký globální dopad,“ vysvětluje Altman.
Právě letiště omezující či úplně zastavující provoz v kombinaci s razantním nárůstem cen leteckého paliva komplikují plány mnoha turistům i samotným cestovním kancelářím. Těm konflikt vyřadil tradičně populární destinace, které lze jen těžko nahradit. Vzhledem k tomu, že je Blízký východ častou přestupní stanicí, zároveň situace dopadá i na cestování z Evropy do východní a jihovýchodní Asie, a také Austrálie či Afriky.
