Šéf britské diplomacie v rozhovoru řekl, že Íránci „jasně pokračují v programu jaderného zbrojení“. Kdyby Teherán jaderné zbraně získal, budou je podle jeho názoru chtít vyvinout další země v regionu. Tak by začala „nejzávažnější etapa šíření jaderných zbraní“ od jejich vynalezení, která by měla destabilizační účinky na Blízkém východě.
A hrozba nové studené války na Blízkém východě bez všech bezpečnostních mechanismů, které existovaly v soupeření mezi USA a SSSR, by byla pohromou ve světovém dění, řekl také podle webu britského deníku Hague. Podotkl, že Londýn vojenskou akci proti Íránu nepodporuje, je ale stoupencem provázané strategie tlaku a sankcí na jedné a vyjednávání na druhé straně. „Na stole musí zůstat všechny možnosti“, zdůraznil. Vojenský útok by podle něj s sebou nesl „enormní“ nevýhody.
Izrael, Spojené státy i další západní země se obávají, že cílem íránského jaderného programu je výroba nukleárních zbraní, a proti režimu kvůli tomu zavedly několikery sankce.
V pondělí má do Íránu odjet skupina odborníků Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), aby se teheránské politiky pokusila znovu přivést k užší spolupráci. Írán v reakci na dopis ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonové vybízející jej k tomu, aby důvěryhodně zažehnal obavy z jeho vojenských ambicí v jaderné oblasti, nabídl rychlou obnovu jednání o svém jaderném programu.
Íránské námořnictvo opět provokuje
Íránská agentura IRNA dnes s odvoláním na velitele námořnictva íránské armády Habíbolláha Sajjarího oznámila, že íránské válečné lodi vpluly Suezským průplavem do Středozemního moře. Jde o druhou vojenskou operaci íránského námořnictva v oblasti během necelého roku.
Cílem operace je podle admirála Sajjarího „poselství míru a přátelství“ zemím v regionu. Prý má ale také „ukázat sílu Íránské islámské republiky“. Počet lodí ani jejich typ neupřesnil, neuvedl ani, kam plavidla směřují.
Podle agentury AFP by „flotilu“ mohl tvořit torpédoborec Šahíd Kandí a podpůrné zásobovací plavidlo Charg. Charg se zúčastnila už námořní operace loni v únoru, která byla pro íránské námořnictvo první ve Středomoří od islámské revoluce v roce 1979. Dvojice plavidel - tím druhým byla fregata Alvand - tehdy přistála v Sýrii, odkud se později vydala zpět do Rudého moře.
Loňská akce vyvolala rozhodnou kritiku Izraele a Spojených států. Izrael ji označil za provokaci a uvedl do pohotovosti své námořnictvo. Teherán i tehdy tvrdil, že představuje mírové poselství všem národům.
Nynější akce íránského námořnictva se odehrává v době zvýšeného napětí mezi Izraelem a Íránem kvůli kontroverznímu jadernému programu Teheránu. Přispěly k němu i protiizraelské atentáty v Indii a Thajsku. Židovský stát je přisuzuje Íránu.
