Každý druhý nezaměstnaný imigrant v Evropě hledá práci více než rok, uvádí nejnovější zpráva, kterou pod názvem „Výhled mezinárodní migrace pro rok 2013“ (International Migration Outlook 2013) vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jedná se již o 37. analýzu v pořadí o světové migraci vypracovanou touto mezinárodní organizací se sídlem v Paříži.
„Vlády musí učinit vše, co je v jejich silách, aby se zlepšily perspektivy získání práce pro imigranty,“ uvedl při prezentaci analýzy generální sekretář OECD José Ángel Gurría.
Čtyři miliony lidí
Zpráva nabízí přehled trendů, změn v migračních tocích a politikách týkajících se tohoto tématu v jednotlivých členských zemích. Zabývá se také vlivem hospodářské krize na situaci v zaměstnanosti imigrantů, poskytuje obraz o hlavních změnách v politikách zaměřených na podporu integrace imigrantů a jejich dětí do společnosti, ale také jejich diskriminaci a nástroje na její odstraňování. Zpráva poprvé zvlášť analyzuje fiskální vliv migrace na země OECD.
Jak se uvádí v dokumentu, migrace do zemí OECD se zvýšila v roce 2011 o dvě procenta ve srovnáních s předcházejícím rokem, což představoval příliv téměř čtyř milionů lidí. Předběžné údaje za loňský rok naznačují, že imigrace je opět na vzestupu. Nejvíce přistěhovalců do zemí OECD proudí z Indie a z Číny. Na třetím místě je Polsko a Rumunsko a sice kvůli zvýšené mobilitě v rámci Evropské unie. Volný pohyb osob v zemích EU, které jsou členy OECD, byl v roce 2012 čtyřikrát větší, než byla migrace v jiných částech světa. Odliv lidí ze zemí postižených poslední krizí a to především z jižní Evropy se ve srovnání s rokem 2009 zvýšil až o 45 procent.
Migrujících Španělů a Řeků přibývá
Počet Řeků a Španělů, kteří se přestěhovali do jiné země unie se od roku 2007 zdvojnásobil na 72 tisíc osob. Německo zaznamenalo 73procentní nárůst řeckých imigrantů mezi lety 2011 a 2012. V případě Španělů a Portugalců směřujících do Německa narost jejich počet o 50 procent a u Italů o 35 procent.
Migrace do Spojených států vzrostla v roce 2011 o dvě procenta. Itálie naopak zaznamenala pokles imigrantů o 11 procent, což je ve srovnání s rokem 2007 méně dokonce o 44 procent. Předsudky přetrvávají
Vysoká nezaměstnanost v mnoha členských zemích OECD v kombinaci se stárnutím tamního obyvatelstva a pracovní síly obnovily diskuze o politikách migrace. Jednou z klíčových otázek zůstává, do jaké míry migranti využívají sociální výhody a veřejné služby. Představy o fiskálním přínosu migrantů (kolik zaplatí na daních ve srovnání s tím, kolik získají na podpoře), patří mezi hlavní prvky formování veřejné mínky o migraci.
Zájem imigrantů o Česko slábne
Počet imigrantů směřujících do České republiky po roce 2008 podle zprávy OECD klesal. V roce 2011 bylo v ČR zaregistrováno 22 600 imigrantů, což bylo o 26 procent méně, než v roce 2010, kdy jich bylo 30 500. Podobně i počet emigrantů poklesl na 5700 osob. Hodnota čisté migrace již dosáhla úrovně 16 200 osob, což je o 2 tisíc osob více, než v roce 2010. Čistá migrace zůstávala na této úrovni také v první polovině roku 2012.
Nejvíce imigrantů přichází do ČR ze sousedního Slovenska, v roce 2011 jich bylo zaregistrováno 4400. Následují občané Ruské federace (2150 osob), dále jsou to Ukrajinci, (1980 osob), za nimi následují Češi vracející se ze zahraničí (1920), Němci (1340), občané USA (1320) a Vietnamci (710).
Na konci roku 2011 bylo celkem 434 tisíc cizinců, kteří měli povolení k pobytu na území České republiky, což je srovnatelné s rokem 2009. Podíl zahraniční populace na celkové populaci ČR dosáhl 4,1 procenta.
Počet žadatelů o azyl klesl v roce 2011 na historické minimum. České úřady zaznamenaly pouze 760 žádostí, přičemž nejvíce jich pocházelo z Ukrajiny. Následovali žadatelé z Běloruska, Ruské federace a Vietnamu. Celkem 110 osobám byl azyl udělen, šlo o žadatele z Barmy, Ruské federace a Uzbekistánu. V roce 2011 udělila Česká republika občanství 1940 cizincům, což bylo o 440 osob více, než v roce 2010. Největší skupina pocházela z Ukrajiny, následována Slováky a Poláky.
