ISIL je podle listu nejen skupina bezohledných radikálů, ale také disciplinovaná organizace schopná využít sociální sítě a organizovat obsazená území. Nechybí jí ani smysl pro humor. Při zabírání Mosulu jí minulý týden padla do rukou také výzbroj irácké armády, včetně pěti skoro nových vrtulníků americké výroby. „Očekáváme, že Američané uznají záruku a poskytnou servis,“ vyjádřil se k tomu ISIL na Twitteru.
V mosulské centrální bance skupina ukořistila podle guvernéra provincie Ninive 400 milionů dolarů (osm miliard korun) a vyprázdnila i ostatní banky ve městě. Při bojích o rafinerii u Bajdží vyjednala s rodinami zaměstnanců dohodu o evakuaci, avšak ne z humanitárních důvodů. Potřebuje ty lidi, aby rafinerii uvedli znovu do provozu, až boj skončí.
Na dobytém území ISIL okamžitě zavádí poplatky - v Mosulu si z nich přijde měsíčně na osm milionů dolarů. Na celém severu platí řidiči kamionů za povolení k průjezdu 200 dolarů, platit musejí křesťané žijící v Mosulu výměnou za to, že je nepřibijí na kříž.
Vysoké příjmy vyvažují značné výdaje
Skupině přispívají také dárci, ale podle pracovníka americké kontrarozvědky citovaného americkým listem je skupina soběstačná. Většina jejího majetku pochází z kriminální činnosti, výpalného, únosů, loupeží a pašeráctví. Podle tohoto zdroje je sice ISIL „nejbohatší z teroristických skupin planety, avšak zároveň má nemalé výdaje. Peníze rychle získává, ale musí také rychle platit. Pokud někde chytře neinvestovala, sedí na majetku odpovídajícím desítkám milionů dolarů,“ sdělil tento zdroj.
Ve Fallúdži ISIL otevřel banky, jež předtím vyplenil, aby si měl kam nabyté peníze uložit. Když se jeden tamní taxikář zeptal jednoho z ozbrojenců, odkud ty peníze jsou, dostalo se mu této odpovědi: „Už nikdy se mě na to neptejte. Pochopte, že ze svého rozpočtu spravujeme celý Irák, nejen Anbár.“ Analytik Kámil Vazní z Bejrútu sleduje finanční toky v ISIL a domnívá se, že „o státu teroru není třeba uvažovat, protože už existuje“.
Islamisté kontrolují i syrskou rafinerii
ISIL má od loňska v rukou také části severní Sýrie. U Rakky kontroluje provoz tamních primitivních rafinérií. Jejich výrobky sama využívá, ale mnoho ropy prodává svému tamnímu protivníkovi - syrské vládě. Ve městě Manbidž ISIL řídí cementárnu, v Rakce vybírá poplatky i za vývoz odpadu.
Dobývání iráckého území pro ISIL znamená další příjmy. „Čím víc ho budou mít, tím soběstačnější budou. I z tohoto důvodu je třeba je zastavit. Jakmile začnou lidem platit mzdy, bude ještě těžší dostat je z území,“ řekl Peter Neumann z londýnské King's College.
Radek Palata: Levanta v ohni válek
