Kásemí podle íránské tiskové agentury Mehr poukázal na poslední zasedání OPEC v polovině června, kde se organizace dohodla, že pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel bude znamenat cenovou krizi. Generální tajemník OPEC by v takové situaci měl svolat mimořádnou schůzku.
Světové ceny ropy zažily ve druhém čtvrtletí nejhlubší propad od eskalace finanční krize na podzim 2008 a severomořská ropa Brent, jejíž cena se blíží ceně ropného koše OPEC, se v minulých dnech propadla až pod 90 dolarů za barel. V pátek však ropa výrazně oživila a cena barelu Brentu vystoupila nad 97 dolarů.
Podle Kásemího bude mít vážné dopady na trh, pokud OPEC nebude dodržovat dohodnutý těžební limit. „Jestliže členové OPEC nebudou respektovat dohodnutý produkční strop, bude to mít za následek rozvrat ropného trhu,“ řekl.
OPEC se na poslední schůzce dohodla na ponechání těžebního stropu pro druhé pololetí na dosavadních 30 milionech barelů denně, třebaže skutečná produkce ropného kartelu je výrazně vyšší. Země, které prosazují co nejvyšší ceny, kam kromě Íránu patří Venezuela, Alžírsko a Irák, apelovaly na Saúdskou Arábii a další arabské země kolem Perského zálivu, aby svou nadprodukci snížily.
Irán už postihují sankce, které na nákupy jeho ropy uvalily Spojené státy a EU za to, že Teherán pokračuje ve svém kontroverzním jaderném programu. Devizové příjmy země závisejí na ropě ze zhruba 80 procent.
Írán je připraven
Guvernér íránské centrální banky Mahmúd Bahmaní dnes řekl, že Írán má plány pro řešení dopadů obchodních sankcí a disponuje také dostatkem deviz, aby uspokojil své dovozní potřeby. „Nezůstali jsme pasivní. Máme plány, jak se vyrovnat se sankcemi,“ řekl guvernér podle agentury Mehr. Uvedl, že centrální banka si na ochranu před vlivem sankcí vybudovala polštář devizových rezerv ve výši 150 miliard dolarů (tři biliony korun).
V sobotu guvernér řekl, že Írán navzdory sankcím svou ropu nadále „snadno“ prodává, protože její velcí odběratelé dostali od USA souhlas s pokračováním dovozů. Jde o dvacítku největších dovozců íránské ropy jako Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea nebo Turecko.
Ministr Kásemí dnes zdůraznil, že i vláda je na dopady sankcí důkladně připravena. „Vláda zahrnula do plánování kroků proti sankcím všechny možné alternativy a jsme plně připraveni se s nimi vyrovnat,“ uvedl Kásemí na webové stránce svého ministerstva.
EU počátkem roku rozhodla zakázat k 1. červenci uzavírání nových kontraktů na nákup ropy z Íránu a tento týden sdělila, že všechny dosud platné smlouvy se dneškem ruší. Týká se to i pojištění kontraktů a přepravy ropy. Většina velkých evropských ropných dovozců již nákupy od Íránu během prvního pololetí prudce snížila.
„Bezprecedentní ropné sankce proti Íránu vstoupily v platnost,“ prohlásil dnes britský ministr zahraničí William Hague. „Jsou to nejtvrdší opatření, jaká EU vůči Íránu dosud přijala. Signalizují naši důslednou odhodlanost zintenzivnit diplomatický tlak na íránskou vládu, dodal.
Írán už zřejmě výrazně poškodily americké sankce. Podle Washingtonu se v jejich důsledku íránský export ropy snížil z loňských zhruba 2,5 milionu barelů denně na 1,2 až 1,8 milionu barelů denně.
