O vystřídání prezidentky Mary McAleeseové, která po dvou mandátech již nemohla kandidovat, usilovalo sedm zájemců. Všech šest Higginsových soupeřů už porážku beze zbytku uznalo.
Irský prezident jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny předsedu vlády a na jeho návrh ostatní členy kabinetu. Svolává a rozpouští Poslaneckou sněmovnu, podepisuje zákony přijaté parlamentem a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Jeho funkce je do jisté míry formální, i když má právo odmítnout zákon, který by narušoval ústavu.
Higgins - básník, aktivista, šéf fotbalového klubu, a prezident
Michael Higgins má opravdu různorodé zájmy. Tento drobný šedovlasý muž s vizáží vysokoškolského profesora je bojovníkem za lidská práva, básníkem a šéfuje také irskému prvoligovému fotbalovému týmu Galway United. A k tomu všemu je úspěšným politikem. Sedmdesátiletý Higgins, který je prezidentem irských labouristů, byl v minulosti poslancem a v 90. letech vedl irské ministerstvo kultury. A nyní usedne i do prezidentského křesla.
Narodil se narodil 18. dubna 1941 ve třetím největším irském městě Limericku. Dětství prý měl „šťastné i těžké současně“. Jeho otec, který bojoval ve válce za nezávislost, začal pít a matka tak pětiletého Michaela poslala s o rok mladším bratrem na výchovu ke strýcovi a tetě. Higginsovy sestry-dvojčata zůstaly u rodičů. Higgins nejprve pracoval jako úředník v energetické firmě a tehdy také začal psát básně a různé články.
Poté se vrhnul na studia politologie a sociologie. Studoval například na Manchesterské univerzitě nebo na Indianské univerzitě ve Spojených státech, kde, jak přiznal k pobavení voličů, prý „vyšlukoval“ jednu cigaretu marihuany. Peníze na studia mu věnoval oddaný dobře situovaný přítel a z Higginse se postupně stal studentský vůdce a rebel. Nepatřil sice k levicovým radikálům, ale začal být hlasitým kritikem sociální nerovnosti. Přispěly k tomu prý otřesné podmínky, ve kterých žili někteří jeho spolužáci. V převážně katolické zemi také hájil práva homosexuálů a podporoval antikoncepci.
Higgins vstoupil do politiky na počátku 80. let
Před vstupem do politiky přednášel na univerzitě v Galway a na americké Jihoillinoiské univerzitě. S městem Galway poté spojil velkou část svého života. Nejprve vstoupil do spíše pravicové strany Fianna Fáil, ale záhy se přidal k irským labouristům. V roce 1981 byl za tuto stranu poprvé zvolen do parlamentu v jednom z obvodů v Galway a byl také senátorem. Na počátku 80. a 90. let byl starostou Galway. V letech 1993 až 1997 byl tento muž, který hovoří bez problémů irsky, ministrem kultury a ve funkci se snažil prosadit více irské kultury do médií.
Prezidentem irské Labouristické strany se stal v roce 2003. Ve straně byl mluvčím a odborníkem pro zahraniční otázky a v této funkci cestoval po světě a zasazoval se za dodržování lidských práv. Byl například hlasitým kritikem války v Iráku a obecně americké zahraniční politiky, organizoval sbírky pro hladomorem postižené Somálsko nebo kritizoval izraelskou politiku vůči Palestincům. S manželkou Sabinou, se kterou mají čtyři děti, také bojují za ženská práva.
Jedna z nejoblíbenějších irských skupin The Saw Doctors o tomto zajímavém chlapíkovi, který je pyšný na své tři básnické sbírky, nazpívala písničku a před prezidentskými volbami ho podpořily některé hvězdy Hollywoodu. Za „drahého přítele“ ho označuje Martin Sheen, jehož matka pocházela z Irska. S narážkou na jeho menší vzrůst se již na internetu objevily vtipy o tom, že jeho volbu rozhodně přivítá francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který je také menší postavy.
