Islandský expremiér čelí soudu kvůli finanční krizi

Islandský expremiér stanul před soudem kvůli kolapsu místních bank v roce 2008

Islandský expremiér stanul před soudem kvůli kolapsu místních bank v roce 2008

Island se usilovně snaží najít viníka kolapsu bankovního systému ostrova v roce 2008. Před speciálním soudním dvorem včera začalo hlavní líčení v procesu s tehdejším ministerským předsedou Geirem Haardem. Hrozí mu až dva roky vězení. Jeho právníci tvrdí, že obvinění jsou značně vágní, a chtějí, aby stíhání bylo zastaveno.

Expremiér, který se k líčení dostavil v dobré náladě v doprovodu manželky, označuje soudní řízení za frašku. Hájí se tím, že se v době krize zachoval správně, a zabránil tak situaci, do které se později dostalo Řecko nebo Irsko. „Nechali jsme je (banky) padnout. Zbankrotovaly. A nyní vychází najevo, že to byla správná věc,“ je přesvědčen Haarde.

Současní představitelé země ale zastávají zcela odlišný názor. „Když začalo být jasné, že se řítíme do katastrofy, záznam dokazuje, že se udělalo velice málo pro to, aby se jí zabránilo,“ tvrdí ministr financí a šéf zelených Steingrímur Jóhann Sigfússon. „Nejhorší věc, kterou udělal, bylo to, že neudělal nic. Prostě nic,“ míní také jeho stranický kolega a poslanec Atli Gíslason.

Zpráva z loňského roku jmenovala Haardeho mezi čtyřmi politiky, kteří ke krizi přispěli. Parlament však rozhodl, že stíhán bude pouze on. Proces řídí Landsdómur, speciální patnáctičlenný soud pro současné a bývalé členy vlády, který vznikl v roce 1905. Haarde je však první, kdo před ním stanul.

Politologové rozhodnutí postavit někdejšího předsedu vlády před soud spíše kritizují. „Bohužel, parlament nejednal moudře, když se rozhodl prosadit obvinění,“ citovala média profesora Islandské univerzity Gunnara Helgiho Kristinssona. Podle něj je kauza motivována snahou některých bývalých opozičních politiků o osobní pomstu.

Případný verdikt o Haardeho vině sice může být podle Kristinssona v souladu se zákonem, za problematické však považuje to, že by Haarde měl nést zodpovědnost za krizi sám.

Spor o Icesave

Pád ostrovních bank má nadále i mezinárodní dopady. Referendy zamítnuté návrhy na zaplacení náhrad Velké Británii a Nizozemsku za ztracené vklady jejich občanů u internetové banky Icesave mohou Island poškodit i ve snaze o vstup do EU. Spor o víkendu opět oživil islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson. Obvinil evropské partnery, že si od Islandu nevybíravě vynucovali garance pro úhradu peněz zahraničních klientů. Nyní to přitom vypadá, že vklady bude možné splatit z majetku zkrachovalé společnosti Landsbanki, pod kterou Icesave patřila.