Istanbulská Hagia Sofia se stala mešitou, v pátek odstartovaly první velké modlitby

První muslimská modlitba v istanbulském chrámu Hagia Sofia po téměř 90 letech (24.7.2020)

První muslimská modlitba v istanbulském chrámu Hagia Sofia po téměř 90 letech (24.7.2020) Zdroj: ČTK/AP/Yasin Akgul

První muslimská modlitba v istanbulském chrámu Hagia Sofia po téměř 90 letech (24.7.2020)
První muslimská modlitba v istanbulském chrámu Hagia Sofia po téměř 90 letech (24.7.2020)
První muslimská modlitba v istanbulském chrámu Hagia Sofia po téměř 90 letech (24.7.2020)
První muslimská modlitba v istanbulském chrámu Hagia Sofia po téměř 90 letech (24.7.2020)
První muslimská modlitba v istanbulském chrámu Hagia Sofia po téměř 90 letech (24.7.2020)
51
Fotogalerie

Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a členů jeho vlády, dnes podle agentury Reuters dorazily na první velkou páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia po téměř 90 letech. Místní média přinesla záběry davů lidí, kteří časně ráno běželi k bezpečnostním stanovištím, kde se kontrolovalo mimo jiné to, zda mají mají roušky kvůli koronaviru.

Davy se v pěti oddělených sekcích (dvou pro ženy a třech pro muže) modlily před chrámem, který se z muzea stal tento měsíc mešitou. Několik stovek muslimů pokleklo k modlitbám na tyrkysový koberec uvnitř chrámu, který byl postaven v šestém století jako křesťanský kostel, od roku 1453 byl téměř pět set let mešitou a poté až do tohoto měsíce muzeem. Křesťanské ikony v chrámu zakryly bílé plachty, po modlitbách mají být sundány a chrám bude nadále přístupný turistům.

Někteří muslimové před jednou z nejznámějších sakrálních staveb světa, kterou ročně navštíví několik milionů turistů, i přenocovali. Mnozí přijeli z různých koutů Turecka, někteří mávali tureckými či osmanskými vlajkami. Chrám Hagia Sofia se stal poprvé mešitou po dobytí Konstantinopole (dnešní Istanbul) vojsky Osmanské říše. Pro mnohé Turky je tak přeměna zpět na mešitu i symbolem velikosti jejich národa.

Odkaz na velikost Osmanské říše byl patrný i během modliteb. „Sultán Mehmed Dobyvatel věřil, že tento chrám bude mešitou až do soudného dne. Podle našeho přesvědčení je tento základ nedotknutelný. Kdokoliv se ho dotkne, shoří. Každý, kdo se postaví proti tomuto dědictví, bude proklet,“ prohlásil během modliteb v chrámu Ali Erbaş, který stojí v čele tureckého úřadu pro náboženské záležitosti a který při těchto slovech držel v ruce osmanský meč.

Verše z koránu recitoval i prezident Erdogan, který měl muslimskou pokrývku hlavy. Řada z klečících mužů kolem něj ji neměla, všichni ale měli roušky.

„Dnes jsme ukončili 86 let naší velké touhy,“ citovaly agentury jednoho z účastníků modliteb. Právě v roce 1934 totiž dekretem tehdejší ministerská rada rozhodla o změně mešity na muzeum, což se stalo v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. Tento měsíc, rovněž dekretem, rozhodl prezident Erdogan, že z chrámu bude opět mešita. Učinil tak ve stejný den, kdy soud označil přeměnu z 30. let minulého století za protiprávní.

Velkou kritiku si Erdogan svým krokem vysloužil mimo jiné od tradičního rivala Řecka a od konstantinopolského patriarchy Bartoloměje. V Řecku se dnes rozezněly zvony kostelů po celé zemi na protest proti přeměně chrámu Hagia Sofia na mešitu, aténský arcibiskup Hierónymos má sloužit zvláštní bohoslužbu a v Aténách se večer chystá demonstrace.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis označil změnu chrámu Hagia Sofia na mešitu za „urážku civilizace 21. století“ a Turecko za „potížistu“. Podle něj tento krok není „demonstrací síly“, ale „důkazem slabosti“.

Přeměna chrámu Hagia Sofia na mešitu se ale nelíbí ani mnoha Turkům. Například nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk ji označil za populistický krok a známku toho, že Erdogan už nerespektuje sekularismus zakladatele Turecka Kemala Atatürka.