Západ sankcemi povzbudil rusko-čínskou spolupráci v Arktidě. Teď ho zneklidňuje
Ruská společnost Gazprom Něfť dodala Číně v červenci první arktickou ropu severomořskou trasou. Cesta, na kterou jsou třeba ledoborce a speciální tankery, trvala téměř padesát dní. Peking však není jen pasivním příjemcem arktického nerostného bohatství, do regionu aktivně proniká. Rusko-čínskou spolupráci podnítily západní sankce po anexi Krymu v roce 2014. Zejména Washingtonu to působí stále větší starosti.
Těžební společnosti v Rusku přišly v důsledku postihů o přístup k západním financím a technologiím, což dopadlo zejména na projekty v Arktidě. Největší ruský producent zkapalněného zemního plynu Novatek se tehdy dostal do potíží s financováním projektu Yamal LNG. Peking přispěchal na pomoc a získal za to podíl.
Loni se čtyři firmy z obou zemí dohodly, že budou společně spravovat flotilu ledoborců na přepravu zkapalněného plynu. Tím se Číně cesta do Arktidy ještě více otevřela, což v nynější době „studené války“ mezi ní a Spojenými státy zneklidňuje Washington.
„Číňané se teď sami nazývají téměř arktickým státem. To je jako kdyby o sobě Maine tvrdil, že je téměř z karibským státem,“ vyjádřil znepokojení nad čínskými ambicemi americký senátor Angus King.
Během slyšení k potvrzení nového šéfa námořnictva Kennetha Braithwaita otevírání arktických vod v důsledku tání ledu označil za historickou událost obrovského strategického významu. Peking a Moskva podle něj i dalších přítomných budou určovat budoucnost celého regionu.
„Nejhorším scénářem by pro USA a Japonsko bylo protizápadní kondominium, které by mohlo ohrozit nebo omezit přístup k severnímu Pacifiku a severnímu Atlantiku,“ řekla Nikkei Asian Review Heather Conleyová z amerického Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Braithwaite by rád zvýšil americkou přítomnost v severních vodách.
Obavy z čínských aktivit v ledovém regionu a rivality mezi globálními velmocemi vyjadřují i evropské státy. „Čínská přítomnost a strategické zájmy v Arktidě budou mít bezpečnostně-politické důsledky. Čínská vojenská aktivita tam dosud byla velmi omezená, ale čínská armáda začíná posilovat své povědomí o Arktidě,“ varoval tento měsíc islandský právník a politik Björn Bjarnason, kterého severské státy pověřily sepsáním zprávy o vývoji v regionu.
Odbornice na bezpečnost Elizabeth Buchananová z australské Deakinovy univerzity však ve své analýze pro americký časopis Foreign Policy tvrdí, že se rusko-čínské partnerství přeceňuje. Země jsou podle ní ve vzájemných vztazích velmi obezřetné a dobře zvažují, co je pro ně výhodné.
„Jejich obchodní dohody naznačují oteplování vztahů, ale na arktické partnerství je třeba pohlížet z hlediska ruského úsloví: důvěřuj, ale prověřuj,“ poznamenala.
