Plynová bouře ve Středomoří ohrožuje Evropu. Ve hře je příliš mnoho soupeřících zájmů

Dosud byly ve východním Středomoří objeveny tři biliony metrů krychlových plynu, podle odhadů dalších deset bilionů kubíků na své odhalení čeká, ilustrační foto

Dosud byly ve východním Středomoří objeveny tři biliony metrů krychlových plynu, podle odhadů dalších deset bilionů kubíků na své odhalení čeká, ilustrační foto Zdroj: ConocoPhillips

Dosud byly ve východním Středomoří objeveny tři biliony metrů krychlových plynu, podle odhadů dalších deset bilionů kubíků na své odhalení čeká, ilustrační foto
2
Fotogalerie

Naděje na ekonomickou prosperitu i politické zklidnění, kterou přinesla série objevů nových nalezišť zemního plynu ve Středozemním moři v posledních dvanácti letech, bere za své. Optimisté očekávali, že vidina zisků z nerostného bohatství dotlačí státy východního Středomoří ke spolupráci. Pravý opak je pravdou. Evropa čelí ve svém sousedství velkým bezpečnostním hrozbám.

Objevená ložiska suroviny v oblasti podle dostupných zdrojů obsahují zhruba tři biliony metrů krychlových plynu. Dalších deset bilionů možná ještě čeká na objevení. V některých případech společný zájem na těžbě a exportu suroviny skutečně dává dohromady tradiční rivaly jako Izraelce a některé arabské země. V jiných případech ale stará nepřátelství znovu vyplouvají na povrch a přibývají k nim spory o to, kdo má v dané části moře právo těžit nebo stavět plynovody.

Válečná strašidla

Dohady kolem nalezišť plynu v okolí rozděleného Kypru opět vyhrotily konfrontaci mezi Řeckem a Tureckem. Řecký ministr obrany Nikos Panagiotopoulos prohlašuje, že Atény musejí být připraveny i na vojenský střet s Ankarou. Libanonský prezident Michel Aún zase minulý týden označil záměr Izraele zkoumat ložiska plynu a ropy ve sporných vodách kolem obou zemí za „mimořádně nebezpečný“. Někteří libanonští poslanci tvrdí, že Izrael fakticky vyhlásil jejich zemi válku.

Zatímco Američané se díky novým nalezištím břidlicového plynu a ropy vyšplhali na pozici globální těžařské velmoci, Středomoří své šance zatím do značné míry promarňuje. A společně s ním také Evropská unie, která sázela na diverzifikaci importu energetických zdrojů.

Koronavirová krize přináší navíc další komplikace – ceny plynu a ropy padají, investice do těžby v nových nalezištích nebo přepravy surovin v tuto chvíli vypadají ekonomicky nejistě. O to více si ale středomořští soupeři navzájem ukazují svaly a straší se odhodlaností sáhnout v krajním případě i po zbraních. Přístup k nerostnému bohatství považují nejen za otázku ekonomických výhod, ale také mocenského vlivu.

Návrat Osmanů?

Zvlášť aktivní jsou v tomto směru Turci, kteří se podle kritiků snaží obnovit vliv někdejší osmanské říše v oblasti. Mluví o své „modré vlasti“, která se rozléhá ve třech mořích – Středozemním, Egejském a Černém. Ankara posiluje námořnictvo a chystá se na těžbu plynu v té části moře, kterou Kypr považuje za svou exkluzivní ekonomickou zónu. To vyvolává tvrdý odpor Atén i Nikósie.

Turecko se ale také cítí ohroženo. Obává se, že ho jeho rivalové chtějí odříznout nejen od nerostného bohatství, ale zároveň od politického vlivu v oblasti. Vláda v Ankaře argumentuje, že se významné zásoby suroviny nacházejí v okolí turecké části Kypru, kterou ale nikdo další jako samostatný stát neuznává.

Turci zároveň pozorují, jak se dávají dohromady země, na které připadá největší část nově objevených zásob plynu. To se týká především „plynového spojenectví“ Egypta, Izraele a Kypru, který má navíc oporu v Řecku.

Šéfredaktor analytického webu The International Interest Samdi Hamdi tvrdí, že si Turci především chtějí zajistit významnou roli v jednáních o budoucnosti Středomoří. Mají pocit, že sousední země je k těmto debatám nechtějí připustit.

Navíc se ukazuje, že s dosažením konkrétní dohody o rozdělení těžebních kvót mají problém i země jako Izrael a Kypr – navzdory deklarovanému spojenectví a společnému zájmu na těžbě i exportu suroviny. Izraelští kritici vyčítají své vládě nedostatečnou pružnost. Izrael patří k zemím, které od svých nalezišť očekávaly mnohem větší ekonomické přínosy, než jakých se jim dosud dostává.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!