Proti Prodimu se ostře postavila pravice, jejíž klíčový představitel, Silvio Berlusconi několikrát řekl, že levicový expremiér v prezidentském paláci je pro něj nepřijatelný. Přesto se může stát, že Prodi nakonec uspěje: ve čtvrtém kole volby mu totiž k vítězství stačí prostá většina 504 hlasů a Bersani disponuje 495. Není proto vyloučeno, že potřebných devět hlasů se mu podaří získat z jiných stran.
Třetí kolo volitelé zjevně vypustili, když většina odevzdala prázdné volební lístky. Ostrý souboj se odehraje až v dalším kole dnes odpoledne, kdy už bude k vítězství potřeba výrazně méně hlasů.
To, že volba prezidenta bude velmi obtížná, se předem předpokládalo. Parlament je totiž ochromený kvůli nerozhodnému výsledku únorových voleb, po nichž ani jedna z velkých stran nezískala potřebnou většinu.
Středolevá koalice šla do hlasování původně s jiným favoritem, bývalým šéfem Senátu Frankem Marinim. Ten ale ve čtvrtek v prvním kole nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu, tedy 672 hlasů, a ve druhém kole úplně propadl. Proti němu se postavili i někteří členové Bersaniho Demokratické strany (PD), jež ho do volby vyslala.
Právě komplikace způsobené vnitrostranickým rozkolem vedly k tomu, že PD představila jiného kandidáta. Prodi, 73letý politický matador a bývalý předseda Evropské komise, je ale nepřijatelný pro pravicovou stranu Lid svobody (PdL) expremiéra Berlusconiho. Prodi platí za jednoho z největších Berlusconiho rivalů, navíc se mu dvakrát podařilo Berlusconiho porazit ve volbách.
Pravice proto podpoří vlastní kandidátku, Annu Marii Cancellieriovou, ministryni vnitra v dosluhující úřednické vládě Maria Montiho. Protestní Hnutí pěti hvězd bude dál hlasovat pro svého favorita, právníka Stefana Rodotu.
Během třetího kola hlasování byla ještě pro zvolení potřeba dvoutřetinová většina 672 hlasů. Ve čtvrtém kole už ale případnému vítězi bude stačit prostá většina. Italského prezidenta volí v Římě na společné schůzi jak poslanci a senátoři, tak i zástupci regionů, celkem 1007 oprávněných volitelů.
Dosavadní prezident, 87letý Napolitano, ve funkci končí po sedmi letech 15. května. Hlavním úkolem jeho nástupce bude vyřešit patovou politickou situaci. Po únorových volbách Itálie stále nemá vládu a nová hlava státu bude rozhodovat o tom, zda se pokusí rozhádané lídry přivést k jednacímu stolu nebo otevře cestu k dalším předčasným volbám.
