Monti v rozhovoru několikrát zopakoval, že Italové přinesli oběť, když dobrovolně akceptovali radikální škrty prosazované jeho úřednickou vládou.
„Pokud Italové nedostanou v dohledné době hmatatelné zisky za svou připravenost k šetření a reformám, vypuknou v Itálii protesty proti Evropě, které se rýsují už dnes. Budou namířeny také proti Německu, které platí za původce netolerance v EU, a proti Evropské centrální bance,“ míní italský premiér.
„Požadují po Italech těžkou oběť, tu ale po nich mohou vyžadovat, jen pokud se za ni budou rýsovat konkrétní výhody,“ doplnil Monti a zmínil snížení úrokových sazeb. Pokud se politika EU nezmění, hrozí podle něj, že Itálie skončí v rukou populistů.
Itálie už schválila úspory za 30 miliard eur
Apeninská republika je třetí největší ekonomikou eurozóny, potýká se však s masivním zadlužením ve výši kolem 1,9 bilionu eur (asi 49 bilionů korun) a růstem úroků ze státních dluhopisů, kvůli němuž jí hrozí snížení úvěrového ratingu.
Montiho vláda ve snaze zabránit hospodářskému kolapsu země a uklidnění investorů prosadila v parlamentu soubor úsporných opatření ve výši 30 miliard eur a chystá další kroky na podporu hospodářského růstu.
Monti kritizuje německo-francouzský monopol na řešení krize
O nich chce Monti hovořit i při dnešní schůzce s Merkelovou v Berlíně, která se má týkat také krize v eurozóně. Oba politici se přitom liší v názoru na její řešení. Uznávaný ekonom a bývalý eurokomisař je oproti německé kancléřce zastáncem většího zapojení Evropské centrální banky a společných evropských dluhopisů, takzvaných eurobondů. Je tak blíže pozici Paříže než Berlína.
V rozhovoru pro Die Welt sice ocenil přínos spolupráce obou nejsilnějších unijních ekonomik pro rozvoj EU, současně ale kritizoval samostatnou politiku kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho při řešení evropských záležitostí.
