Italové už chtějí skoncovat se záchranou tisíců tonoucích uprchlíků | E15.cz

Italové už chtějí skoncovat se záchranou tisíců tonoucích uprchlíků

Italové už chtějí skoncovat se záchranou tisíců tonoucích uprchlíků
Do světa za zdí. Lidé se snaží překonat plot dělící Maroko a Španělskou autonomní oblast Melilla, která leží na severoafrickém pobřeží
• 
ZDROJ: Reuters

Pavla Palaščáková

S přibývajícím počtem konfliktů za humny Evropské unie roste počet lidí, kteří se chtějí dostat do bezpečí osmadvacítky. Destinace jako Itálie, Španělsko či Řecko se tradičně potýkají s uprchlíky, kteří si dělají naděje na lepší život. V současnosti jsou ale tyto země pod větším náporem než jindy.

Další víkend, dalších dva tisíce imigrantů zachráněných italskou pobřežní hlídkou, začínal nedávno trefně článek o problémech Říma The Economist. Do Itálie letos doplulo už více než sto tisíc běženců. Předchozí rekord pochází z roku 2011, kdy do země za celých dvanáct měsíců dorazilo šedesát tisíc lidí. Tehdy vrcholilo arabské jaro. Nyní však Libye není o nic klidnější zemí, situace v Sýrii je podstatně horší, k tomu je třeba přičíst humanitární katastrofu v Iráku a problémy v některých afrických zemích, především v Eritreji a Mali.

Poslední víkend Italové na moři zachránili dokonce téměř čtyři tisíce migrantů. Na vzestupu čísel uprchlíků se podepisují především Libyjci, kteří jsou unaveni nepřehledným bojem slabé vlády s milicemi. Někteří komentátoři jsou však přesvědčeni, že za zvýšený pohyb na moři paradoxně může i vysoká úroveň italské záchranné opetéma race Mare Nostrum. Běženci podle nich v současnosti mají menší strach nalodit se na přeplněná, zastaralá plavidla. Aktivita přitom odstartovala loni na podzim poté, co u Lampedusy po ztroskotání jediné lodi utonuly téměř čtyři stovky afrických běženců.

„Věděl jsem, že je to v Libyi velice nebezpečné, ale slyšel jsem o lodích, které vás vezmou do Itálie,“ popsal Al-Džazíře koncem července svou cestu na záchrannou loď San Giorgio muž, který uprchl z Mali. Na své pouti byl rok.

Italská námořní operace nemůže být nekonečná, tvrdí ministr vnitra

Itálie jako jedna z hlavních bran do Evropy nese obrovskou zátěž spojenou s imigrací. Patří do pětice zemí, které se na žádostech o azyl v osmadvacítce podílejí ze sedmdesáti procent. Řím, jenž od počátku léta předsedá EU, považuje téma přistěhovalectví za jednu ze svých priorit. Zatím se mu však nepodařilo přimět partnery k větší solidaritě.

„Vzhledem k imigraci se Itálie zase jednou ukázala jako mistr světa v pohostinnosti,“ řekl nedávno novinářům ministr vnitra Angelino Alfano. Upozorňuje na to, že nákladná italská námořní operace nemůže být nekonečná. „Myslíme si, že Mare Nostrum byl krátkodobý projekt, který nebude možné prodloužit o další rok,“ poznamenal.

Afričtí uprchlíci na záchranné lodi mávají rybářům
cestou do španělského přístavu TarifaAfričtí uprchlíci na záchranné lodi mávají rybářům cestou do španělského přístavu TarifaAutor: Reuters

Kvůli imigraci roste napětí v rámci nepříliš sourodé vládní koalice. Alfano navíc v neděli v listu Corriere della Sera varoval, že se na téma stále více zaměřuje pozornost xenofobní Ligy severu a v zemi je na vzestupu krajní pravice. Šéf ligy Matteo Salvini na Facebooku nabádá k zastavení invaze.

Podle ministra by měl projekt Mare Nostrum nahradit unijní Frontex. Jenže zatímco italská aktivita stojí měsíčně devět milionů, letošní rozpočet celé agentury pro ochranu vnějších hranic činí 90 milionů eur.

Španělé viní Maroko
Zvýšený příliv uprchlíků zaznamenalo nyní i Španělsko. Pašeráci využili klidného moře, v půlce srpna tam bylo za jediný den zachyceno kolem 1200 lidí, což byl největší jednorázový příliv za poslední roky. Madrid obviňuje Maroko, že příliš laxně dohlíží na uprchlíky, kteří na jeho území čekají na příležitost dostat se do Evropy. „Vznikla tam úplná zácpa a Maroko chce ten tlak uvolnit. Také jsou nervózní z eboly. Kdyby Maroko chtělo ty lodě zastavit, tak mohlo,“ řekl deníku El Mundo nejmenovaný zdroj.
Organizace Human Right Watch naopak kritizuje Španělsko za násilné návraty uprchlíků do Maroka. Dostala mimo jiné video, na kterém strážníci obuškem bijí lidi, kteří se pokoušejí přes šestimetrový plot přelézt do španělské exklávy Melilla.

Řecko: raději přes moře než přes plot

Čím je Itálie pro Libyjce, tím je Řecko pro Syřany a nyní také Iráčany. Jen v červenci tamní úřady zadržely více než čtyři tisícovky běženců, loni to přitom ve stejném měsíci bylo zhruba 1500. Atény v uplynulých letech na své pozemní hranici s Tureckem vybudovaly dvanáctikilometrový plot. Výsledkem je, že běženci častěji volí riskantní cestu přes Egejské moře.

„Pokud se rozhodnou opustit uprchlické tábory v sousedních zemích Sýrie, bude situace ještě horší. Zároveň máme zatajený dech nad situací v Libyi, Afghánistánu, Iráku a dalších zemích,“ řekl deníku Kathimerini Panagiotis Nikas z centra, které přijímá běžence.

Podle některých zdrojů se počet imigrantů zachycených policií na moři v první půli letošního roku vyšplhal až na 25 tisíc. Země se přitom snaží stále zdokonalovat jeho ostrahu — letos na jaře oznámila, že ho bude střežit za pomoci dronů. Převaděči kvůli hlídkám volí hlavně malé lodě, což je velmi nebezpečné.

Odtahy zpět do tureckých vod

OSN kritizovala praxi řecké námořní stráže, která údajně plavidla odtahuje zpátky do tureckých vod. „Tyto neformální vynucené návraty do Turecka jsou porušením mezinárodní legislativy v oblasti lidských práv,“ uvedla. Tvrdí, že v uplynulých měsících došlo přinejmenším ke stovce takových případů. Atény však tento postup popírají.

Lidé, kteří se do Řecka dostanou, ještě zdaleka nemají vyhráno. Tisíce jich čekají ve špatných hygienických podmínkách na deportaci v detenčních zařízeních. Lékaři bez hranic varují, že se v táborech šíří svrab a žloutenka. Aktivisté si aktuálně stěžují na nehumánní zacházení s běženci na ostrově Lesbos.

Ukrajinci do Česka neutíkají, zpátky domů se ale bojí

Konflikt v Donbasu zatím nezapříčinil masový příliv Ukrajinců do České republiky. Počet žádostí o azyl či zaznamenaných nelegálních pobytů občanů této země meziročně stoupl o desítky. Někteří Ukrajinci se však bojí odjet domů, aby nebyli odvedeni do armády.

Ministerstvo vnitra uvádí, že ještě v lednu a únoru, tedy před ruskou invazí na Krym, počet žádostí o azyl nedosahoval ani dvou desítek. V dubnu a květnu se ale pohyboval kolem padesátky. Poslední údaje má úřad z června, kdy o mezinárodní ochranu požádalo 34 Ukrajinců.

Není přitom jasné, jak se konflikt projevil na vízových žádostech. „Průběžné vízové statistiky se nezpracovávají, souhrnné vízové statistiky zastupitelské úřady vyhotovují jednou ročně,“ uvedl tiskový odbor ministerstva zahraničí. Konstatoval ovšem, že dubnové ulehčení vízového režimu zejména pro krajany se rapidním nárůstem zájmu neprojevilo.

Muži v ukrajinské komunitě však nyní často řeší dilema, zda se vydat domů na návštěvu. „Letos v létě jsem jela sama, manžel se bál. Jeho obavy ale byly zbytečné. Co jsem se dozvěděla, povolávají pouze vojáky s vyšší šarží nebo s určitou odborností. Zájem je hlavně o průzkumníky a tankisty,“ líčí Teťana, která pochází z vesnice nedaleko od Lvova. Na východ z ní prý odešlo bojovat osm mužů, tři byli povolaní, zbytek šel dobrovolně.

Pryč od bojů. Rusko zřídilo uprchlický tábor pro Ukrajince z neklidných východních oblastí asi deset kilometrů od hranicPryč od bojů. Rusko zřídilo uprchlický tábor pro Ukrajince z neklidných východních oblastí asi deset kilometrů od hranicAutor: Reuters
Pryč od bojů. Rusko zřídilo uprchlický tábor pro Ukrajince z neklidných východních oblastí asi deset kilometrů od hranic

Ředitelství služby cizinecké policie sdělilo, že strach z odvodu do armády několik Ukrajinců uvedlo i jako jeden z důvodů žádosti o mezinárodní ochranu. V tuto chvíli se však nedá říci, že by vedl k výraznému zvýšení nelegálních pobytů občanů této problémy zmítané země v ČR. Cizinecká policie zde za prvních sedm měsíců evidovala 536 nezákonně žijících Ukrajinců, loni to za stejné období bylo 520.

„Kdo by od nás chtěl utéct do Evropy, tak by volil Slovensko nebo Maďarsko, protože mnoho lidí zde může doložit tyto kořeny,“ je přesvědčena Maryna ze Zakarpatské Ukrajiny. Budapešť v posledních letech proslula štědrostí při rozdávání pasů lidem v sousedních zemích.

Ke snazšímu pobytu na západě pomáhá i osvědčení zahraničního Slováka. K jeho získání je třeba, aby občan Ukrajiny dokázal, že má přímého předka slovenské národnosti do třetí generace. K tomu mohou pomoci například listiny ze sčítání lidu v období první republiky, kdy byla tato oblast nejvýchodnější částí Československa. Podle deníku Sme loni v prvních sedmi měsících roku chtělo vydat osvědčení devadesát Ukrajinců, letos už 147.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!