Pokud by se Izrael rozhodl na Írán zaútočit, museli by piloti letět zhruba 2 tisíce kilometrů nepřátelským vzdušným prostorem, během letu doplnit palivo, vyhnout se íránské protiletecké obraně. Nasadit by bylo třeba více než 100 letadel, vyplývá z analýz.
Operace by musela být mnohem masivnější, než „chirurgické“ zákroky na jaderný reaktor v Sýrii v roce 2007 nebo na reaktor v iráckém Osiraku v roce 1981.
„Nikdo si nemůže myslet, že stačí poslat pár letadel tam a zpátky během jednoho večera,“ komentuje to pro New York Times Andrew R. Hoehn z Rand Corporation’s Project Air Force.
Jedním z problémů je dlouhá vzdálenost. Letecká operace by musela mít zajištěnou palivovou podporu. Izrael má americké F-15I a F-16I, které mají dolet zhruba 3000 kilometrů, což na cestu tam a zpátky nestačí. Nutnost doplňovat palivo ale akci velmi komplikuje.
Není také úplně jasné, jak dobrou má Írán protileteckou obranu. Rusko sice Íránu odmítlo prodat pokročilejší systém S-300, přesto hladký průběh leteckého úderu nemůže nikdo očekávat.
Další nejasnosti panují i ohledně toho, zda vůbec by byl arsenál izraelských bomb schopen zasáhnout jaderný komplex Natanz, který se ukrývá hluboko v podzemí, nebo továrnu na obohacování uranu v lokalitě Fordo, která byla vyhloubena pod horou.
Izraelské letectvo disponuje leteckými bombami GBU-28, které váží více než dvě tuny a umí zničit i podzemní bunkry, jenže není jasné, až do jaké hloubky se dostanou.
USA a Evropa stále věří v diplomacii
Kromě samotného technického provedení případného leteckého úderu vojenské a bezpečnostní analytiky trápí samozřejmě i otázka, jakou odpověď Íránu by mohla vojenská akce vyvolat.
Kvůli útoku by podle některých hlasů mohl vzplanout celý Blízký východ. Teherán má nejméně 200 balistických raket Šaháb-3, kterými by mohl ohrozit nejen Izrael. USA i Evropa tak stále sázejí hlavně na diplomacii. Jenže jiné hlasy zase říkají, že odveta Teheránu na letecký úder je pro Izrael přijatelnější, než Írán disponující jaderným arzenálem, který mnohokrát pohrozil zničením židovského státu.
„Izrael je pod nejvyšším tlakem. Američané si hlavně nepřejí, aby byli izraelským útokem překvapeni a postaveni tak před hotovou věc,“ sdělil AFP izraelský vládní činitel, který si nepřál být jmenován.
„Říkají nám, abychom projevili trpělivost a počkali, zda mezinárodní sankce proti Teheránu přece jen nezaberou,“ řekl. Zároveň dodal, že Izrael vysílá nyní rozporuplné signály - jednak se mu hodí vyvíjet tlak na mezinárodní společenství, aby sankce zpřísnilo, jednak jde ale i o výsledek rozporných názorů uvnitř izraelské politické elity na to, jak situaci řešit.
