Nejprve o tom, co se pro Palestinu změní. Přijetí do OSN z Palestiny nedělá samostatný stát. Stejný status nečlena, který získala Palestina, má ale v OSN například Vatikán nebo Kosovo, které většina světa za státy považuje. Nový stát mohou uznat pouze jiné státy, nikoli mezinárodní organizace, říká k tomu sama OSN. Konkrétně v případě Palestiny tedy nakonec stejně záleží především na Izraeli, na jehož území jakákoli budoucí Palestina leží, jestli samostatnost uzná. A to se Izrael zatím udělat nechystá. Naopak je rozladěn, že se ho Palestina snaží obejít. Přijetí Palestiny do OSN nic nezmění, pouze to ztěžuje vznik palestinského státu, kroutí hlavou Američané a izraelští diplomaté.
Čtěte také:
Palestinci slaví - získali lepší diplomatické postavení v OSN
Vylepšený status v OSN nicméně znamená, že Palestinská území odteď můžou vstupovat do různých spolků, které pod OSN patří. Palestina může vstoupit do Mezinárodní organizace pro civilní letectví, přidat se k Mezinárodní námořní smlouvě, Smlouvě o jaderném odzbrojení nebo vstoupit do Mezinárodního trestního soudu (ICC). Tím Palestina teoreticky získává právo na své vody a letecký prostor. U soudu ICC zase může Izrael žalovat za válečné zločiny. A na valném shromáždění OSN můžou palestinští zástupci lobbovat za svou věc.
Jestli je někdo jasným vítězem schválení Palestiny jako nečlenského pozorovatele v OSN, pak je to prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás a jeho hnutí Fatah. Mnozí tohoto politika, který vládne Západnímu břehu Jordánu z města Ramalláhu, už odepisovali. Čím dál více Palestinců považuje za svého zástupce nikoli Fatah, ale radikální hnutí Hamás, který vládne v pásmu Gazy a který EU i USA považují za teroristickou organizaci. Nedávná válka mezi Gazou a Izraelem, ve které zahynulo pět Izraelců a 140 Palestinců, většinou civilistů, popularitu Hamásu ještě zesílila. Obyčejní lidé Hamásu fandí mimo jiné proto, že se nejenže nebojí postavit izraelské vojenské přesile, ale jeho rakety dokonce doletí až k Jeruzalému a Tel Avivu.
Abbás, který násilí odmítá a vždy usiloval o diplomatické dosažení samostatnosti, teď slaví úspěch. Je možné, že drtivá část světa v OSN Abbáse podpořila právě ze strachu před sílícím Hamásem. „Hamás a Islámský džihád (další radikální hnutí v Gaze – pozn. red.) se k oslavám nepřidaly,“ uvedl pro E15 Chaldún Barghútí, editor palestinských novin Alhayat Aljadeeda. „Šéf Hamásu Chálid Mešál a premiér Gazy Izmaíl Haníja ale minulý týden Abbásovi telefonovali a řekli mu, že jeho postup v OSN podporují,“ dodal Bargútí. Podle novináře by diplomatický úspěch Fatahu mohl do budoucna znamenat sblížení obou znepřátelených hnutí.
Hlavním poraženým je v tuto chvíli Izrael. 138 států hlasovalo pro přijetí Palestiny, proti bylo pouze devět. Izrael kromě USA a Kanady podpořila pouze Česká republika a několik malých zemí jako Panama či Mikronésie. Všechny evropské země hlasovaly buď proti Izraeli, nebo se hlasování zdržely. Izrael přišel o tradiční spojence jako je Velká Británie nebo Německo. „Přišli jsme o Evropu,“ řekl deníku Haaretz jeden člen izraelské diplomacie. Vše začalo Francií. Ta se dříve zdržovala hlasování. Pak ale prezident Francois Hollande oznámil, že Palestince podpoří. K Francii se pak přidávala jedna Evropská země po druhé, píše Haaretz.
Česká republika je jedinou evropskou zemí, která se postavila na stranu Izraele. Podle prohlášení ministerstva zahraničních věcí v Praze tak učinila proto, že se obává, že by palestinský status pozorovatele mohl vyústit v další odklad obnovení mírového procesu. „Česká republika je přesvědčena, že společného cíle - kterým je Stát Izrael a nezávislý, demokratický, souvislý a životaschopný Stát Palestina, žijící vedle sebe v míru a bezpečí - může být dosaženo pouze přímými jednáními. Nesouhlasíme s žádnými jednostrannými kroky, které mohou poškodit či ohrozit mírový proces vedoucí k dvoustátnímu řešení,“ sdělilo ministerstvo. Podobný postoj jinými slovy vyjádřila také americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Na hodnocení, jestli je zisk pozorovatelského statutu pro Palestinu dobrý nebo špatný, je zatím brzy. Přínosem je určitě to, že Palestinci zas jednou vidí úspěch diplomacie, nikoli násilí. Nevýhodou naopak může být další zašmodrchání už tak složité věci. Pokud by Palestina současně Izrael žalovala u ICC za válečné zločiny a jednala s ním o vytvoření státu, dohodě by to asi moc neprospělo.
Nablýskaný Ramalláh vytváří falešný obraz současné Palestiny
